Kdo vlastně byl Stieg Larsson?

Proč lidé milují knihy Stiega Larssona? Nakladatelství Knopf se rozhodlo, že poté, co se knih z Larssonovy trilogie prodalo dohromady 14 milionů kopií, vydá celou ságu ve speciální edici, která obsahovala i pětaosmdesátistránkovou brožurku o Stiegu Larssonovi. Kým vlastně dnes legendární autor byl?

Larsson byl celý život především zapáleným levičákem. V 80. letech se ve Švédsku stejně jako všude v Evropě vzedmula vlna rasismu a neonacismu a dostala se i do vysokých politických kruhů. Larssonovi se to nelíbilo, a tak s přáteli v roce 1995 založil časopis Expo, jehož cílem bylo monitorovat extrémistické a rasistické skupiny a zveřejňovat, kde všude neonacismus prorůstá do vyšších politických kruhů. Tento časopis se, jak už jste asi uhodli, stal předlohou pro Milénium, domácí plátek Mikaela Blomkvista.

Kvůli antiautoritářským článkům se Larsson brzy stal cílem různých útoků, stejně jako celé Expo. Vyhrožovali mu smrtí, okna redakce i míst, kde bylo Expo k dostání, byla pravidelně vytlučená. Larsson tak musel být opatrný – například se odmítal fotit. Vyprávěl dokonce, že on a jeho partnerka Eva Gabrielsson si v kavárnách sedali tak, aby každý z nich viděl na jeden vchod. I tak ale žil šťastný život, kouřil tři krabičky denně a živil se fastfoodem.

Četl tuny populárních románů, především detektivek, a v roce 2001 se rozhodl začít detektivky psát. Což všechny překvapilo, a to nejen proto, že to dlouho nikomu neřekl. Později údajně tvrdil, že se psaním chtěl zajistit na stáří. Za dva roky, v roce 2003, spatřila světlo světa první část trilogie – Muži, kteří nenávidí ženy. Nebýt toho, že padouši v této knize jsou neonacisté a zločiny jsou vyobrazené extrémně detailně a jsou mimořádně brutální, jednalo by se vlastně o běžnou detektivku.

První nakladatelství, do kterého rukopis poslal, ho ani neotevřelo. Teď si jeho majitelé nejspíše rvou vlasy. Redakční práce na prvním Miléniu trvala hrozně dlouho, protože Larsson neměl nikdy čas, často odříkal schůzky, což později vedlo k úpravám, u kterých není jisté, jestli je stihl za života schválit.

Sedm měsíců poté, co podepsal s nakladatelstvím Norstedts Förlag smlouvu, dostal Larsson infarkt – v budově Expa totiž nefungoval výtah a on nebyl na sedmipatrový výstup se svým životním stylem zřejmě stavěný. Kontroverze, spojené s trilogií, tím ale teprve začaly. Ty, spojené s právy, údajným rozepsaným pokračováním čtvrtého dílu a dalšími trably rozebereme příště.

(Podle magazínu New Yorker)