blog

Důležitost začátků a konců

14.05. 2012

 Máte opravdu skvělý nápad pro napsání příběhu, ale nevíte, jak nebo kde začít? Začátek rozhoduje o tom, zdali čtenáři budou číst dál, nebo vaši knihu odloží. Jeho funkce je tudíž nesmírně důležitá.

Zde je pár tipů, které vám snad pomohou najít perfektní první větu, která vaše čtenáře donutí přečíst si druhou, pak třetí… a pak je úplně celé pohltí, že se od knihy nebudou moci ani odtrhnout. 😉

Připravte pro čtenáře překvapení

Začněte svůj příběh třeba tím, že hned od první věty vyvstanou v mysli čtenáře otázky. Co to má znamenat? Co se stane dál? Proč to tak je? Když ho nečekaně překvapíte, určitě bude číst dál…

TAJEMSTVÍ MÁ TAKOVOU CENU JAKO TI, PŘED NIMIŽ JE MÁME UCHRÁNIT. – CARLOS LUIS ZAFÓN, STÍN VĚTRU

Překvapte nezvyklou situací

Ukažte své postavy v nezvyklých situacích. Čtenáři budou pravděpodobně toužit po odhalení tajemství, kde a proč se tam ocitli (příp. proč vaše vyprávění začíná zrovna na tomto místě/ v tomto čase).

LETĚL Z ANGLIE DO MINNEAPOLIS, ABY SE PODÍVAL NA ZÁCHOD. – NICK HORNBY, JULIE, DEMOVERZE

BYL TO JASNÝ, STUDENÝ DUBNOVÝ DEN A HODINY ODBÍJELY TŘINÁCTOU. – GEORGE ORWELL, 1984

Naplňte první řádek emocemi

Další způsob, jak začít váš příběh, je ukázat opravdu syrovou emoci (čím silnější, tím lepší). Napětí v úvodní scéně obvykle donutí čtenáře pokračovat ve čtení.

NEMŮŽU UVĚŘIT, ŽE JSEM STÁL PŘESNĚ NA TOM MÍSTĚ, KDE JSEM STÁL, KDYŽ JSEM ZABIL SVOU MATKU. – MARY HIGGINS CLARKOVÁ, KDO TĚ ZNÁ

Poodhalte osud hlavního hrdiny

Jestliže má vaše postava netradiční osud nebo pohled na život, který nelze jednoduše ignorovat, máte vyhráno – velmi dobře jste nahodili háček na svého čtenáře!

VŠECHNY DĚTI, KROMĚ JEDNOHO, VYROSTLY. – J. M. BARRIE, PETR PAN

Pamatujte, prosím, že toto jsou pouze tipy (i když osvědčené). Na úvodní větě každého dobrého příběhu je krásné právě to, že je něčím zajímavá, netradiční či originální (takže buďte kreativní a hrajte si). 😉

“MEZI NEJDŮLEŽITĚJŠÍ VĚTY V KAŽDÉM TEXTU PATŘÍ PRÁVĚ TA PRVNÍ. POKUD NEPŘIMĚJE ČTENÁŘE, ABY PŘISTOUPIL K DRUHÉ VĚTĚ, VÁŠ TEXT JE MRTVÝ. A POKUD HO DRUHÁ VĚTA NEZAUJME TAK, ABY POKRAČOVAL KE TŘETÍ VĚTĚ, JE STEJNĚ MRTVÝ. TAKOVÉ VRSTVENÍ, KTERÉ NUTÍ ČTENÁŘE NEUSTÁLE POKRAČOVAT, DOKUD HO PŘÍBĚH NEPOHLTÍ, JE PRO SPISOVATELE ŽIVOTNĚ DŮLEŽITÁ DOVEDNOST.” – WILLIAM ZINSSER

 

 

 

Jak skončit?

Po skvělé úvodní větě a několika desítkách strhujících stránek jste se dostali k pravděpodobně nejtěžšímu bodu psaní – nyní potřebujete ukončit děj a napsat poslední větu. Níže najdete několik příkladů, které vám snad pomohou najít jednoduchý, ale zároveň i originální způsob, jak zakončit děj přesně tak, aby si čtenář po zaklapnutí knihy řekl „Wow!“. 😉

Čtěte také  Osvědčené tipy na knižní dárky na poslední chvíli

Spojte všechny nedořešené věci do závěrečné tečky a přidejte k tomu ještě malé tajemství

Zabalte všechny chybějící minipointy, náznaky, vedlejší linie a samozřejmě i hlavní děj do jedné věty (odstavce), která sice všechno hezky ukončí, ale donutí čtenáře znovu o příběhu přemýšlet (nebo ještě lépe – donutí ho přečíst si knihu znovu).

KAŽDÝ ČEKÁ NA OTCE, KTERÝ MŮŽE, ALE NEMUSÍ, PŘIJÍT DOMŮ. – GEORGE CHAMBERS, THE LAST MAN STANDING

 Uvažujte nad koncem jako nad novým začátkem

Nechť vaše poslední slova nejen vyřeší příběh, ale i otevřou nové otázky, které vrhnou na děj nové světlo a naznačí nový začátek pro vaše postavy…

ALE TO UŽ JE ZAČÁTEK NOVÉ HISTORIE, HISTORIE POZNENÁHLÉHO OBROZOVÁNÍ ČLOVĚKA, POZNENÁHLÉHO PŘERODU, POZNENÁHLÉHO PŘECHODU Z JEDNOHO SVĚTA DO DRUHÉHO, SEZNAMOVÁNÍ S NOVOU, DOPOSUD ÚPLNĚ NEZNÁMOU SKUTEČNOSTÍ. HISTORIE, JEŽ BY SE MOHLA STÁT TÉMATEM NOVÉHO PŘÍBĚHU – NÁŠ NYNĚJŠÍ PŘÍBĚH VŠAK SKONČIL. – FJODOR MICHAJLOVIČ DOSTOJEVSKIJ, ZLOČIN A TREST

NIKDY NIKOMU O NIKOM NEVYPRAVUJTE, PONĚVADŽ BY VÁM PAK ZAČAL SCHÁZET. – J. D. SALINGER, KDO CHYTÁ V ŽITĚ

Zanechte ve čtenáři po dočtení pachuť

Další dobrý způsob, jak zakončit váš příběh, je zanechat ve čtenáři po dočtení knihy jistou pachuť po základní esenci vašeho textu. Zkuste znovu shrnout elegantním způsobem obsah, který zůstane pěkně (a dlouho) viset ve vzduchu…

ZVENČÍ POHLÍ?ŽELA ZVÍŘATA Z PRASETE NA ČLOVĚKA A Z ČLOVĚKA NA PRASE, A OPĚT Z PRASAT NA ČLOVĚKA. ALE NEBYLO U?Ž MO?ŽNÉ ROZLIŠ?IT, KTERÁ TVÁŘ PATŘÍ ČLOVĚKU A KTERÁ PRASETI. – GEORGE ORWELL, FARMA ZVÍŘAT

JEŠTĚ NEŽ DOŠEL K POSLEDNÍMU VERŠI, STAČIL VŠAK POCHOPIT, ŽE Z ONÉ MÍSTNOSTI UŽ NIKDY NEVYJDE, NEBOŤ JE SOUZENO, ŽE ONO MĚSTO ZRCADEL (ANEBO ZRCADLENÍ) BUDE SMETENO VĚTREM A VYMAZÁNO Z LIDSKÉ PAMĚTI V OKAMŽIKU, KDY AURELIANO BABILONIA ROZLUŠTÍ POSLEDNÍ PERGAMEN, A VŠECKO, CO V NICH STOJÍ, ŽE JE NEOPAKOVATELNÉ ODEVŽDY A NAVŽDY, PONĚVADŽ RODŮM, ODSOUZENÝM KE STO ROKŮM SAMOTY, SE NOVÉ PŘÍLEŽITOSTI NA TÉTO ZEMI UŽ NIKDY NEDOSTANE. – GABRIEL GARCÍA MÁRQUEZ, STO ROKŮ SAMOTY

Konec určuje celé vyznění textu a může vše zkazit, nebo naopak velmi posílit.

„KONEC KORUNUJE DÍLO.“ – LATINSKÉ RČENÍ

Jakákoliv uzavřená sekvence z podstaty fungování lidského mozku působí následujícím způsobem:

Čtěte také  PF 2024: Přečtěte si novoroční přání od knižních hrdinů

Na začátku vidíme nejvíce pozornosti. Pak následuje mírné klesání, a když už to vypadá, že pozornost prakticky zmizí, začne prudce stoupat. Na konci můžeme sledovat prakticky stejně velkou míru pozornosti jako na začátku.

Co z tohoto grafu vyplývá?

  1. Na začátku nesmíme promarnit svoji jedinečnou šanci, neboť větší pozornost již nikdy nedostaneme.
  2. Ve 2/3 bychom měli přijít s nějakým novým motivem či zvratem, abychom text posílili a obohatili.
  3. Konec je další místo, kde nesmíme své čtenáře zklamat.

Magie začátků a konců je neuvěřitelně zajímavá. Mezi první a poslední větou vzniká jisté napětí a vzrušení. Pokud tam není, je zřejmě něco špatně. Start a cíl bychom tedy rozhodně neměli opomíjet!

Otázky pro vás:

  • Jaké konce máte rádi vy?
  • Znáte konec vašeho příběhu před tím, než začnete vůbec psát?
  • Jaká kniha vás díky svému závěru úplně nejvíc překvapila? 😉

Tento článek byl původně publikován na www.renenekuda.cz.