Faustomat Filipa Douška
Hejno bez ptáků je prvotina mladého vystudovaného ekonoma Filipa Douška. Psal ji dlouhých dvanáct let a vydal ji loni na vlastní náklady. Navíc se chopil i její propagace. Vypustil své Hejno na sociální sítě, kde získalo celu řadu příznivců ještě před svým vydáním. Na Facebooku konzultoval s fanoušky stránek vznikající knihy chování postav a na Youtube nahrával minutové videoblogy zachycující proces jeho tvorby. Novátorsky přistoupil i ke grafickému zpracování knihy. Společně s grafikem Jakubem Gruberem vytvořili dva svazky (čtenář si může vybrat, kterým začne) využívající různé druhy i směry písma. Autor dokonce osobně dohlížel také na volbu papíru.
Příběh Hejna bez ptáků se odehrává v Cambridgi, Praze a Tokiu. Pojednává o doktorandu statistiky Adamovi, jeho dizertaci a jeho vztahu se studentkou umění Ninou. Jako dizertaci vyvíjí Adam program Faustomat, který jak jsem pochopila, má na záladě dat z různých databází předpovídat budoucnost. Práce na Faustomatu Adama zcela pohlcuje, až nakonec není jasné, kdo koho utváří. Adam přemýšlí a pochybuje jak o práci, tak o svém vztahu. V duchu polemizuje s filozofy a vědci. Čtenář má možnost jeho myšlenkové pochody detailně sledovat.
Hejno bez ptáků je po všech stránkách velkolepé dílo. Setkáme se v něm s atraktivními lokalitami, neotřelými postavami i širokým záběrem myšlenek a citátů. Díky těmto aspektům i propracované grafické stránce a novátorskému přístupu k propagaci díla je a bude kniha předmětem mnoha diskuzí. Pravděpodobně se v budoucnu stane i hlavní hrdinkou nejedné seminární práce. Autorův inovativní přístup a investovanou energii osobně velmi obdivuji. Už proto jsem se románem svědomitě prokousala, i když to pro mě nebylo zrovna jednoduché. Příběh je totiž četnými úvahami místy odsunut na druhou kolej a čtenář snadno ztratí jeho nit. Citáty a polemiky na mě občas působily trochu samoúčelně, podezírám autora, že se jimi ve své prvotině chtěl trochu “předvést”.
Hejno bez ptáků nepřečtete na posezení. Možná ho dokonce ani nedočtete. Přesto by ale nemělo ujít vaší pozornosti, jde totiž v mnoha ohledech o průkopnický projekt. A pokud vás neosloví ani kniha, ani příběh jejího vzniku, rozhodně vás potěší jako estetický objekt.
Hejno bez ptáků
Filip Doušek · Vydavatelství: Toito, 2012
Román vychází ve dvou svazcích (Kniha a Příběh), přičemž je ponecháno na čtenáři, který otevře jako první. Adam, doktorand statistiky v Cambridge, zkoumá spojitosti náhodných neštěstí na celém světě. Namísto kosmického řádu ale začíná nacházet cosi nečekaného: vlastní portréty, staré stovky let. Jak se mu vytrácí hranice mezi vědou, životem a mýtem, další zlověstná varování posilují obavy o rozum i o přítelkyni Ninu… Příběh lásky umírněné punkerky a zavilého matematika se podivuhodně prolíná s dějinami západního způsobu poznávání světa. Dějová nit vede čtenáře z Cambridge přes Prahu do Japonska a Himálaje, jen aby se vrátil do zákrutů své vlastní mysli, kde narazí na podivnou slepou skvrnu, která nám brání zahlédnout svět jinou perspektivou, než k jaké jsme vychováni. Hejno bez ptáků je román o západní civilizaci a její slepé skvrně. A také o zrodu jiného myšlení, které od základu mění, kým můžeme být. Filip Doušek studoval ekonomii v Praze, pracoval v IT v Londýně, ale srdcem zůstal existenciálním dobrodruhem, který surfoval v Riu, stopoval na Aljašce, rozvážel pizzu na mopedu a experimentoval se životem. Román Hejno bez ptáků psal 12 let.
