Kdyby světu vládli knihomolové a knihomolky

Nenechte se zmást, nechceme vám představit svět, ve kterém je vaší občanskou povinností přečíst 200 stránek denně a volební právo dostanete výměnou za test z literatury. Knihomolové a knihomolky mají nejspíš příliš velký rozhled a vysokou míru empatie na to, aby se drali k moci. To, aby více lidí sdílelo jejich priority a pohled na svět, by(chom) si ale rozhodně přáli.

Jak by takový svět vypadal? Kdyby světu vládla láska ke knihám…

…čas by se měřil ve stránkách a kapitolách. „Jak se, prosímvás, dostanu na Anděla?“ – „To máte nejlepší tramvají, je to asi deset stran.“

…říkalo by se “dlouhý jako týden před novým Nesbøem”.

…knihoven a knihkupectví by bylo víc než „mekáčů“ a „stárbaksů“.

…kromě pauzy na oběd bychom v práci měli i pauzu na čtení. Přinejmenším stejně dlouhou.

…dny, kdy vychází knihy slavných autorů, by byly státními svátky.

…taky by se říkalo “darované knize na ohnuté rohy nehleď”.

…chodit pozdě by bylo slušností, aby si ten, kdo na vás čeká, mohl ještě chvíli číst.

…lidé by říkali “o víkendu má pršet” s radostí v hlase.

…mít u sebe dobrou knihu by bylo považováno za důležitější než mít na sobě dobrý oblek.

…a hlavně, svět by byl příjemnějším místem plným chytřejších a citlivějších lidí s větším rozhledem.

(Inspirováno článkem z blogu Goodreads.)