Co čtou prezidentští kandidáti?

První kolo historicky druhé prezidentské volby, ve které budeme rozhodovat my všichni, se blíží! O kandidátech na hlavu státu se dočtete všemožné informace, nám ale jedna v médiích doposud chyběla. Co oni a knihy? A tak jsme se zeptali. Protože si myslíme, že kriticky uvažující člověk potřebuje vědět, jak vlastní kritické myšlení rozvíjí ti, kdo mají vykonávat tak důležitou funkci. Protože věříme, že čtení navíc buduje rozhled a empatii. Doufáme, že vám naše zjištění pomohou si mezi kandidáty vybrat a zase o kousek poodhalí jejich způsob uvažování, vkus a rozhled. Odpovědi, které se nám podařilo získat od všech devíti kandidátů, jsou řazené abecedně, tedy od Jiřího Drahoše po Miloše Zemana. Abecedně jsou řazeny i jejich fotografie. Ke zmiňovaným knihám jsme doplnili pár slov pro váš lepší přehled o tom, o jakou literaturu jde. V rámci cvičení kritického myšlení necháváme samozřejmě na vašem posouzení to, do jaké míry jsou literární tipy kandidátů upřímné či stylizované pro jejich nadcházející roli. My jsme především rádi, že ke knihám a četbě se všichni hlásí 🙂

Co právě čtou?

V literatuře, kterou kandidáti na prezidentský úřad momentálně studují, je znát jejich zapojení do světa politiky i zájem o věci veřejné. Objevují se tu současná díla, která bychom bez váhání zařadili mezi skvělé nástroje k podpoře kritického myšlení, knihy o střetech, obrodách a úpadcích civilizací, slova velkých státníků, ale i nějaká ta beletrie.

Jiří Drahoš s námi má společné přinejmenším jedno – má rozečtených několik titulů současně. A není v prezidentském klání sám. Momentálně čte Tyranii Timothyho Snydera, tedy knihu, která je jakýmsi návodem na obranu svobody a demokracie. Dále knihu 100x TGM od Pavla Kosatíka, spisovatele, který stojí třeba za seriálem České století a jeho komiksovou podobou – tato kniha shrnuje a objasňuje výroky a citáty prvního prezidenta samostatného Československa. Rozečtenou má i Ohroženou Evropu geopolitického prognostika George Friedmana, která se zabývá ohnisky konfliktu z minulosti, která by mohla opět začít doutnat, a dále Tajemství bleskové matematiky, tedy sofistikovaný manuál pro zázračně rychlé počítání.

Pavel Fischer má právě rozečteny dvě knihy. Opuštěnou společnost Erika Taberyho, která se věnuje české cestě od první republiky do současnosti a zabývá se mimo jiné tím, kde se braly a kam se poděly společenské a politické elity a jak a kam se vyvíjí demokracie v této zemi. Také Dům mezi větrem a řekou Věroslava Mertla, román, který se zabývá vyrovnáváním se s životní krizí, návraty, bolestnými tajemstvími i nezvratnou minulostí.

Petr Hannig čte Sophii Hannah, protože navazuje na legendární Agathu Christie, momentálně má rozečtenou její knihu Ztráty a lži. Čte také Americkou idylu Philipa Rotha, dramatický příběh o probuzení z amerického snu let padesátých do bouřlivých šedesátých let, oceněný Pulitzerovou cenou. Průběžně listuje také knihami mystika a spirituálního učitele Osha.

Marek Hilšer momentálně čte knihu Stanislava Kužela Kosmonautika za oponou. Kniha se věnuje dobývání vesmíru, ale spíše než o technologie v ní jde o lidské osudy a politický rozměr létání do kosmu, díky kterému v utajení vznikaly projekty, nad kterými následně žaslo celé lidstvo.

Michal Horáček má také rozečtenou zajímavou kombinaci titulů. Tím prvním je Lidská tragédie: Ruská revoluce 1891-1924 Orlanda Figese. Tato kniha se věnuje revoluci v Rusku z pohledu širšího časového kontextu a pátrá po společenských kořenech a souvislostech od hladomoru na konci 19. století až po Leninovu smrt. Tuto četbu doplňuje poslední knihou Terryho Pratchetta Pastýřská koruna. Tohoto génia žánru fantasy, který stvořil svět Zeměplochy, snad ani nemusíme představovat.

Jiří Hynek čte dle svých slov převážně literaturu faktu, momentálně knihu Eduarda Stehlíka o Janu Kubišovi, jednomu z hrdinných parašutistů operace Anthropoid, který spáchal atentát na Heydricha. Dále se zajímá, jako někteří další kandidáti, o téma krizí a obrod velkých civilizací, konkrétně v knize Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur, čte také Vlastimila Vondrušku a jeho Breviář pozitivní anarchie, ve které oblíbený autor historických románů usuzuje, že evropská společnost opakuje chyby svých předků, či politickou detektivku Vadima Petrova Muž, který nevrhá stín.

Vratislav Kulhánek se také v aktuální četbě věnuje střetu civilizací, konkrétně s knihou Řím a Jeruzalém Martina Goodmana. Nevyhýbá se ovšem ani beletrii, rozečteného má Kingsleyho Amise – Jake má problém, vtipnou a satirickou knihu o stárnoucím vysokoškolském profesorovi, a také předloňské české vydání velikána Milana Kundery a jeho existenciální knihy Život je jinde.

Mirek Topolánek prý pod stromečkem našel opravdu trefný knižní dárek – Boj o hrad I a II z pera českého historika Antonína Klimka. Kniha se věnuje prezidentskému nástupnictví v době první republiky, konkrétně mezi lety 1918 – 1935.

Miloš Zeman v poslední době nejvíce obdivuje um ruského velikána Lva Nikolajeviče Tolstého, konkrétně jeho novelu Kreutzerova sonáta. Klasik ruského realismu se v tomto díle zaměřil na romantické, milostné i manželské vztahy a vyjádřil skrze své postavy poměrně překvapivě svůj pohled na věc.

Jaké knihy považují za své nejoblíbenější?

Nejmilejší kniha, to je přece jen trochu jiná kategorie, a to i pro kandidáty na hlavu státu. Mezi nejoblíbenějšími literárními díly devíti zpovídaných mužů tak najdeme více beletrie, poetičtější kousky, literární klasiky a také knihy staršího data vydání. Své místo tu má dokonce i severské krimi!

Jiří Drahoš pro vás sestavil malý žebříček. Začíná vtipnou a satirickou Bohatýrskou trilogií autorů Vlastimila Rady a Jaroslava Žáka, toho určitě znáte jako autora zfilmované Cesty do hlubin študákovy duše. Následuje kniha, která je pro mnohé symbolem české národní povahy – Haškův Švejk. Dále velká klasika a povinná četba, Cirkus Humberto Eduarda Basse a nakonec povídky z židovského venkovského prostředí Vojkovičtí a přespolní z pera Vojtěcha Rakouse. Pavel Fischer má nejradši knihu Jakuba Demla Mé svědectví o Otokaru Březinovi – vzpomínkovou knihu na velkého básníka, zásadní dílo katolické literatury a také knihu, která ve své době vyvolala mnoho kontroverzí. Dále Svět včerejška, autobiografii Stefana Zweiga, ve které popisuje mimo jiné nepoučitelnost Evropy, která se po první válce vrhla do druhé. I Petr Hannig má nejradší Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka.

Marek Hilšer má mezi nejoblíbenějšími knihami knihu Jaroslava Seiferta Všecky krásy světa. V té jediný český držitel Nobelovy ceny za literaturu básnickým jazykem a prozaickou formou vzpomíná na svůj život. Michal Horáček také zmiňuje jako nejoblíbenější hned několik knih, a je to samá klasika. V první řadě Bible, dále 100 roků samoty Gabriela Garcíi Márqueze, kolumbijského držitele Nobelovy ceny a kultovního autora magického realismu, pak Artefakty, další latinskoamerickou fantastickou povídkovou knihu z pera Jorge Luis Borgese, a také poezii Jana Skácela či Apokryfy Karla Čapka. Jiří Hynek má prý nejradši literaturu faktu obecně, kromě ní ale mezi jeho nejoblíbenější knihy patří 1984 George Orwella. Autor, jehož jméno se stalo synonymem temných předpovědí a dystopické společnosti totální kontroly, v této knize dobře odhadl, jak se budou vyvíjet totalitní režimy 20. století.

Vratislav Kulhánek má rovněž rád Švejka či dílo Karla Čapka, na prvním místě však uvedl knihu Na cestě Jacka Kerouaca, která je dodnes jakousi biblí všech svobodomyslných lidí, kteří hledají vlastní cestu. Mirek Topolánek má nejradši severskou krimi a prý má doma takřka kompletní sbírku skandinávských autorů tohoto žánru. Miloš Zeman uvádí kromě zmíněného Tolstého jako svou nejoblíbenější knihu dětství Školáka Káju Maříka, co se týče knih, které ho nejvíce ovlivnily, zmiňuje dvě knihy o vývoji moderní civilizace – Fukuyamovu knihu Konec dějin a poslední člověk a Huntingtonův Střet civilizací.

Kterou knihu by si měl přečíst každý?

Naše poslední otázka se zaměřila na knižní doporučení, které by kandidáti dali lidem. Objevují se tu tedy stěžejní díla, která jako zásadní pro svůj život zmiňují i mnohé další osobnosti, díla státníků, Bible, najdeme tu však i současnou prózu a beletristickou klasiku. Myslíme si, že tato doporučení dobře vypovídají o povaze a tak trochu i politickém směřování kandidátů, posuďte sami:

Jiří Drahoš uvádí jako zásadní knihu, kterou by si měl přečíst každý, Čapkovy Hovory s T.G. Masarykem. Kniha, ve které velikán literární shrnuje život a myšlenky velikána politického na základě vzájemných rozhovorů, je aktuální i dnes a jistě doplňuje i momentální četbu Jiřího Drahoše. Pavel Fischer zmínil už v předchozích otázkách poetičtější díla, všem k přečtení by doporučil knihu v podobném duchu – Exupéryho Malého prince. Petr Hannig by všem doporučil Podvolení, román francouzského spisovatele Michela Houellebecqa, který svými texty rád provokuje. Jde o esejizovaná prózu o úpadku člověka i společnosti, které chybí hodnoty a nechává se dobrovolně ovládnout islámským náboženstvím.

Marek Hilšer by všem doporučil Alberta Camuse, jehož citát prý uvozuje i jeho oblíbeného, výše zmíněného Seiferta. Francouzský absurdista vystihuje podle něj lidskou podstatu. Pro pochopení moci, touhy po ní a podstaty mravní čistoty a lásky by k přečtení doporučil Quo Vadis Henryka Sienkiewicze, román z dob římského impéria a počátků křesťanství. Michal Horáček jako knihu, kterou by si měl přečíst každý, vyzdvihuje jednu ze svých oblíbených – Bibli. Jiří Hynek zmínil jako doporučení pro všechny dvě klasiky, knihu Michaila Šolochova Osud člověka, zásadní dílo sovětské poválečné literatury, a Ernesta Hemingwaye – Stařec a moře, ze které dle vlastních slov odvozuje i své krédo – Člověka je možné zničit, ale ne porazit. Přínosná je dle něj i četba knihy Každý umírá sám Davida Howartha, příběhu o přežití z okupovaného Norska.

Vratislav Kulhánek by všem doporučil knihu Stephena Leacocka Literární poklesky. Kanadský humorista a vysokoškolský učitel se proslavil sofistikovaně vtipnými povídkami s absurdními konci. I Mirek Topolánek by všem k přečtení doporučil Bibli, dále také válečné paměti velkého britského politika Winstona Churchilla Druhá světová válka. Jeho paní by prý jistě pro ženy dodala, že je potřeba si přečíst také Vlastní životopis legendy detektivního žánru Agathy Christie. Miloš Zeman je dalším z kandidátů, kdo kromě knih, zmíněných v předchozích otázkách, doporučuje pročítat Bibli.