Bookerova cena i po více než 50 letech mění kariéry spisovatelů a spisovatelek. Jak?
Stejně jako ve filmovém světě najdeme i v tom literárním různá prestižní ocenění. A mezi ty nejoslnivější patří v zahraničí Bookerova cena, která za dobu své existence přivedla nejednoho spisovatele či spisovatelku ke statisícům nových čtenářů.
Je tu s námi už od roku 1969. Původně začínala jako Bookerova cena, v roce 2002 ale získala nový přívlastek „Man“, když ji začala sponzorovat skupina Man Group.
Proč je Bookerova cena tak oslnivá
Nejdřív se týkala jen autorů či autorek pocházejících z Velké Británie a jejích kolonií, později ale rozšířila svůj záběr i na americký trh. Díky odnoži zvané Mezinárodní Bookerova cena, která vznikla v roce 2005, se jí dnes už může zúčastnit každý, jehož dílo bylo přeloženo do angličtiny a vydáno ve Spojeném království.
Její hlavní výhoda pro autory či autorky je jasná. Jako odměnu za svůj literární talent výherce obdrží 50 000 liber (zhruba 1,4 milionu korun), které může využít všelijak. Třeba jako finanční polštář, který spisovateli či spisovatelce pomůže s další uměleckou tvorbou. Další, dost možná mnohem důležitějším benefitem je ale to, že se k Bookerově ceně každoročně upírají zraky kritiků, nakladatelů či běžných čtenářů z nejrůznějších zemí světa. A ti si výherní jméno zapamatují.
TIP: Bookerovu cenu v roce 2023 vyhrál Paul Lynch se svým dystopickým románem Prophet Song, který zobrazuje, jak by vypadal život v totalitním Irsku.
Jev jménem „the Booker bounce“
O tom, že má Bookerova cena obrovský vliv, svědčí i zvýšení prodejů, které každý rok čeká vítěznou knihu. Tento skok z docela obyčejných prodejních čísel mezi ty bestsellerové přichází tak pravidelně, že si v angličtině dokonce vysloužil vlastní přezdívku. Říká se mu „the Booker bounce“ a v posledních letech potkal jak známější autory a autorky, tak i ty, kteří se v literárním světě objevili teprve čerstvě.
Poznat to jde z čísel. Například románu Shuggie Bain spisovatele Douglase Stuarta, který cenu vyhrál roku 2020, se týden po vyhlášení prodalo jen ve Velké Británii 25 000 kusů. Od té doby byl přeložen do desítek cizích jazyků a čeká ho televizní i filmová adaptace. Podobný osud měla i další díla. Prodeje románu Mlíkař spisovatelky Anny Burns a vítězky ročníku 2018 se ihned po udílení cen zvedly o 880 %. U knihy Dívka, žena, jiné autorky Bernardine Evaristo mířil tento skok ještě výš – výtisků se z týdne na týden prodalo o neuvěřitelných 1 340 % víc.
Jedna cena vládne všem…
Bookerova cena sice není jedinou literární cenou, která štědře odměňuje spisovatele a spisovatelky penězi i pozorností, podle průzkumů je však pravděpodobně tou nejdůležitější. Když magazín The Bookseller provedl průzkum mezi 1 000 respondenty, z výsledků vyšlo, že nakladatelé, spisovatelé, knihkupci i média vnímají Bookerovu cenu jako tu nejvlivnější. Dokonce víc než prestižní Pulitzerovu cena.
Síla Bookerovy zlaté sošky totiž není krátkodobá. Zmíněný román Dívka, žena, jiné se stal v britských knihovnách 7. nejpůjčovanějším titulem během obou let 2020 a 2021 a takový Shuggie Bain na tom byl podobně – během let 2021 a 2022 se na stejném žebříčku v knihovnách umístil na 9. místě. Přestože není vliv jednotlivých literárních ocenění snadno měřitelný a porovnatelný, jedno je jasné: Bookerova cena zásadně mění životy. Autorům a autorkám a svým způsobem taky čtenářům a čtenářkám. Nejenže umělcům otevírá dveře na místech, kde by možná zůstaly zavřené, ale taky udržuje (a snad i vzbuzuje) společenský zájem o knihy.
TIP: Momentálně existují jen 4 lidé, kteří si zlatou sošku odnesli domů víckrát než jednou:
- M. Coetzee, který ji získal za své romány Život a doba Michaela K. a Hanebnost,
- Peter Carey díky knihám Oskar a Lucinda a Pravdivý příběh Neda Kellyho a jeho bandy,
- Hilary Mantel za díla Wolf Hall a Předveďte mrtvé
- a Margaret Atwood za romány Slepý vrah a Svědectví.
Pustíte se do některé z nich?
