blog

Shuggie Bain: Srdceryvný portrét chudoby a rodinných vztahů

Román Shuggie Bain nás zavede do Skotska 80. let do rodiny zasažené chudobou, ztrátou, ale i odolností a svého druhu láskou. Čtěte dál a nechte se nalákat na empatickou a vrcholně obohacující knihu, která vám nedá spát.

Za knihu Shuggie Bain Douglas Stuart získal ocenění Booker Prize i Magnesii Literu za překladovou knihu a stal se finalistou mnoha dalších žebříčků. Autor je skotského původu a kromě psaní se věnuje i módě. Narodil se v Glasgow a tam zasadil taky svou prvotinu, román Shuggie Bain. Román bývá přirovnáván k dílům velikánů jako je Édouard Louis, Alan Hollinghurst nebo Hanya Yanagihara – a za nás naprosto právem!

Naprosto jsem si zamilovala už knihu Young Mungo, novější knihu Douglase Stuarta, která bohužel zatím nevyšla v češtině. Se Shuggiem mají spoustu společného – Glasgow, problematickou rodinu, v popředí chlapce, který se odlišuje, má femininní chování a jeho okolí mu to dává sežrat. V obou románech je cítit autofikčnost autora, za kterou on se staví a nepopírá ji. Nejsou to ale stejné knihy, toho se vůbec nemusíte bát. Kde se Young Mungo více zabývá chlapcovou introspekcí vzhledem k jeho orientaci, tam se Shuggie Bain více zaměřuje na rodinné vztahy a chlapcova identita je podaná více náznaky. Recenzi na Young Mungo najdete tu

Shuggie Bain je román ohledávající drsnou realitu chudoby a vysoké nezaměstnanosti 80. let, která ve Skotsku postihovala velkou část obyvatelstva, především na jednotlivce a rodiny z dělnické třídy. Bolestné uvědomování si vlastní příslušnosti k nižší třídě, ze které není viditelná cesta ven, je ukázáno skrz všechny postavy, kterých se týká. Chudoba je v knize všudypřítomná a formuje postavy už od dětského věku. Popisy všedních dnů ukazuje problémy a nedůstojnosti, se kterými se tahle část společnosti musí potýkat a jak obrovský vliv má ekonomický stav země na jednotlivce a rodiny, od neutěšených podmínek na bydlení po strach o to, jestli vaše potomstvo bude mít co jíst. Stejně tak autor nezavírá oči před tím, že chudoba představuje společenské stigma a pro postižené osoby znamená obrovský stud. 

Ústředním tématem knihy je složitá rodinná dynamika, především vztah Shuggieho (nejmladšího ze tří sourozenců) s jeho matkou Agnes. Ta svého syna miluje, je to ale láska nestálá, nevyzpytatelná a velmi ovlivněná alkoholismem, se kterým se potýká. Její závislost ovlivňuje (jak to u závislostí bývá) celý její život i životy lidí okolo ní. Stuart v knize tenhle koloběh popisuje věrně, bezvýchodně a drásavě, zároveň ale empaticky. Při čtení držíte palce tomu, aby se Agnes postavila na vlastní nohy a dokázala abstinovat, dokážete ale pochopit tu tíhu, kterou to pro ni představuje.

Ač je Agnesin život a mimo jiné vztahy s jejími dětmi zastíněny jejími démony a závislostí, láska k nim – ke dceři a dvěma synům – se jí upřít nedá. Chce pro ně to nejlepší, ale sama jim jednu z nejpodstatnějších věcí – pečující domov – nedokáže dát. Jako postava je ve své složitosti vyobrazena s empatií, před kterou smekám, protože často vystupuje jako postava ne černobílá, ale vyloženě negativní.

Sám Shuggie je vykreslen jako citlivý, oddaný syn, kterému nejvíc na světě záleží právě na matce a sourozencích. Především ale na Agnes, za jejíž střízlivost a well-being se často cítí zodpovědný. Věří, že matce chybí malinko, aby byla v životě šťastná a k alkoholu se neuchylovala. I když se potýká s vlastními touhami, problémy a snaží se vyrůstat a chápat svět jako jeho vrstevníci, strach o matku je pro něj v popředí stejně jako je v popředí románu. Má vystopováno, kdy matku musí udržet doma, aby za sociální dávky, ze kterých musí vyžít, hned nešla nakoupit zásobu alkoholu. V tomhle ohledu chlapec dospívá příliš brzy a učí se přemýšlet dopředu a za jiné lidi, kteří by se měli starat o něj a vychovávat ho. Skrze rodinu Bainových autor zkoumá složitost vztahů v rodinách postižené chudobou, ale i jejich lásku a oddanost, odolnost, vytrvalost a ochotu těžkosti překonat.

Shuggie Bain se zaručeně bude líbit všem, kteří vyhledávají komplexní a neuvěřitelně lidské postavy, které dělají chyby a poddávají se svým emocím. Psaní Douglase Sturta je emotivní, empatické a na knihu po dočtení jen tak nezapomenete. Pokud vás zajímá vyobrazení chudých vrstev společnosti spolu s komentářem stavu společnosti, který je ukryt spíš mezi řádky tohohle osobního příběhu, je zaručeno, že se vám kniha bude líbit. A nebojte, skrze oblaka neutěšenosti a bídy prosakuje občas i humor, něha a soucit. 

Čtěte také  Někde mezi literaturou a temnotou. Co je to dark academia?

Lucie Hartmannová

Lucie je martinusácká knihoholka. Ač ráda cestuje a fotí, nejčastěji ji najdete doma schoulenou nad queer nebo feministickou fikcí i nefikcí nebo velkými společenskými romány.

Příspěvky autora