11 věcí, které byste měli vědět o Janu Nerudovi
Prázdniny jsou v plném proudu a my vás nechceme příliš trápit opakováním dějin literatury. Dnes je tomu však přesně 182 let, co se narodil jeden z nejvýznamnějších literátů českých dějin Jan Neruda, v srpnu to navíc bude 125 let od jeho úmrtí. Tak si pojďme připomenout, co byste rozhodně o tomhle básníkovi a spisovateli měli vědět.
1. Byl to básník, prozaik, dramatik, novinář, kritik a zakladatel májovců. To není zrovna málo, že? Na kontě má přes třicet vydaných děl.
2. V nejznámějším díle Povídky malostranské popisuje své tehdejší bydliště – Ostruhovou ulici, která se nyní jmenuje Nerudova a Dům U Dvou slunců, jenž v Nerudově ulici stále stojí a je oblíbeným cílem všech českých i zahraničních knihomolských turistů.
3. Neruda je skvělým příkladem, že to můžete dotáhnout opravdu daleko i bez vysoké školy. Na nátlak otce se několikrát neúspěšně pokoušel dostat na práva. Sice se mu nakonec podařilo složit přijímací zkoušky na filozofickou fakultu, ale studia stejně nedokončil.
4. Jan Neruda byl vyhlášeným tanečníkem a žádný ples v matičce Praze se bez něj neobešel.
5. Stal se hlasem a vůdcem generace, jenž se v roce 1858 v almanachu Máj přihlásila k odkazu Karla Hynka Máchy. Kromě Nerudy k májovcům patřili například Karolina Světlá, Vítězslav Hálek, Adolf Heyduk a další.
6. Pracoval snad ve všech slavných českých časopisech jeho doby. Jeho články, fejetony, kritiky a recenze jste mohli najít v Květech, Národních listech, Obrazech života nebo v časopisu Lumír.
7. Jeho milostný život nebyl zrovna šťastný. Dlouhá léta miloval Annu Holinovou, ale nikdy si ji nevzal. Anně se pak přezdívalo „věčná Nerudova nevěsta“. Vřelá korespondence mezi ním a Karolinou Světlou nikdy nepokročila dál, protože Světlá byla věrná svému manželovi. A jeho další lásky Terezka Macháčková a Anna Tichá byly prý na Nerudu příliš mladé.
8. Používal celou řadu pseudonymů a kryptogramů. Těmi nejznámějšími jsou zřejmě typický trojúhelník a podpis Janko Hovorka. Taky se ale podepisoval jako Antonín Barborka, Hovora Černobýl, Josef Vorel nebo Prokop Zápolský.
9. Co se Nerudovy prózy týče, jde o velmi rozsáhlé a rozmanité dílo. Každá jeho kniha je neodmyslitelně spojená s Prahou. Většina jeho fejetonů a povídek je mezi sebou nějakým způsobem propojená, jedno plynule přechází v druhé. Nerudovy knihy patří mezi základní pilíře české realistické literatury.
10. A co jeho poezie? Příznačné jsou pro ni skepse, pesimismus, nihilismus. Neruda si rád hrál s archaismy a zastaralými gramatickými tvary. Ačkoliv se o jeho poezii tvrdí, že je pesimistická, Jaroslav Seifert o ní prohlásil toto: „Básník Prostých motivů a Zpěvů pátečních dovedl do svých veršů vložit tolik lásky a nadšení a umění, že tento náboj, jak se dnes s oblibou říkává, přenesl tyto verše svěží téměř přes celé století.“
11. Nikdy se nedokázal finančně zajistit, přestože se postupně stal velmi plodným autorem a minimálně jednou týdně mu vycházel fejeton či kritika v některých novinách. Jeho hmotná nouze byla jedním z důvodů, proč se nikdy neoženil. Zemřel sám na zánět pobřišnice vyvolaný rakovinou střev. Z jeho lásek dorazila na pohřeb pouze Anna Holinová, věčná Nerudova nevěsta, která se už nikdy nevdala.
Máte nějakého Nerudu doma? Otevřete dnes Povídky malostranské nebo Písně kosmické a připomeňte si jednoho z největších českých spisovatelů 🙂
