Všechny řeky: Kniha, která se stala symbolem ohrožení svobody slova

Přiznávám, že na první dobrou jsem od téhle knihy nic moc nečekala – anotace, která přibližovala začátek vztahu mezi Izraelkou a Palestincem, co se odehrává v New Yorku, mi letmo připomněla mou oblíbenou knihu Náš Coney Island a otevírala jsem paperback s představou, že od začátku do konce půjde o vztah odsouzený ke zkáze. Nakonec jsem si ale během čtení prošla hned několika fázemi, od lehkého znudění na začátku až po frenetické držení palců hlavním hrdinům v samotném závěru, kdy jsem se odmítala s příběhem rozloučit.

Dorit Rabinjan, oceňovaná izraelská spisovatelka, je pro mě obrovským literárním objevem (nejen) letošního roku. Její Všechny řeky vyšly poprvé v originále už v roce 2014, o rok později zažádala komise učitelů o zařazení románu do osnov pro výuku hebrejské literatury na středních školách. Ministerstvo školství ale shledalo knihu “nevhodnou” a “kontroverzní”. Tím však docílili jen toho, že kniha prudce vyletěla v žebříčku bestsellerů nahoru a stala se symbolem ohrožení svobody slova.

Překladatelka Liat a umělec Hilmí se potkají náhodou a je z toho láska jako trám. Všechno by bylo růžové, kdyby Liat nemusela za pár měsíců odjet zpátky do Izraele. Hilmího si s sebou ovšem vzít nemůže, jelikož Hilmí je Palestinec. Izraelsko-palestinský konflikt se stává středobodem jejich vztahu a mnoha pichlavých, dojemných i obviňujících konverzací. Nečekejte závratnou romantiku ze sladkobolného filmu, tady je realita: chemie pracuje, samozřejmě, ale hlavní hrdinové jsou skuteční, zatvrzelí a i přes milostné opojení vnímají své rozdíly.

Ty rozdíly pochopitelně nejsou “jen” národností, ale i povahové – a tak se hádky týkají celého širokého spektra věcí. Přiznávám, že dokonce jsem si občas říkala, že tihle dva se k sobě nehodí, přízemnější a realističtější Liat a snílek, který se nechává strhnout svým uměleckým zápalem. Hilmí mi v mnoha situacích velmi lezl na nervy, ovšem nikdy mi nebyl lhostejný, a to je podle mě známka toho, že autorka své postavy vykreslila opravdu dobře, nikoliv tak, aby se vám zalíbily, ale tak, abyste k nim pocítili skutečné emoce.

Moc doufám, že se tahle kniha neztratí jen proto, že vyšla na samém začátku roku, kdy ještě většina čtenářů a čtenářek nevyhlíží s napětím nové ediční plány a spíš jen v poklidu čte všechny ty knihy, které našli pod vánočním stromečkem. Pokud máte chuť na milostný román, který je primárně o vztahu dvou lidí a o lásce s jedním velkým ALE a zároveň si potrpíte na kvalitní čtení, na Všechny řeky si udělejte čas 🙂