Jak jsem začala běhat se Začni běhat

Max a Izák jsou siamská dvojčata. Když se v roce 1899 narodí, matka se o ně nedokáže postarat, a tak se přičiněním tety ocitnou jako hříčka přírody v místním cirkuse. Zde se poprvé cítí jako plnoprávné lidské bytosti – spřátelí se s ostatními zrůdami, monstry a ztracenými existencemi a zjišťují, že běžní lidé je vnímají …

Idyla na chatě v létě, eldorádo pašeráků v zimě – tak to vypadá na řadě míst podél norského pobřeží. Malé chaty se choulí mezi ohlazenými skalisky a ve vzduchu ještě slabě voní grilované maso. Ale zima se neúprosně blíží.

Po kratší technické pauze, v níž se můj notebook odebral do křemíkového nebe a já byla nucena ho nahradit typem novějším, lehčím a lesklejším, jsem si celá natěšená řekla, že konečně splním dlouho odkládaný úkol. Napíšu recenzi na knihu, která mi dala pořádně zabrat.

Český přebal knihy švédského dua Jerkera Erikssona a Hakana Axlandera Sundquista hlásí viditelným červeným páskem “Jen pro silné povahy”. V kombinaci se strašidelným obrázkem může vzbudit (tak jako u mne) dojem, že se budeme bát. Vraní dívku jsem otevřela před spaním, tudíž se mi celkem ulevilo, když jsem zjistila, že nepůjde o paranormálno. Ale nejásejme předčasně. Usmívat …

Než se k nám kniha dostane, čeká ji dlouhá cesta, při které si ji z ruky do ruky předává spousta lidí, nejen autor. Nakladatel, redaktor, korektor, literární agent, překladatel, typograf, distributor, knihkupec, antikvář, knihovník, recenzent… Těch lidí, bez kterých by se k nám ta která kniha vůbec nemusela dostat, je neskutečně mnoho. Také si jako …

Opráski sčeskí historje se staly velmi rychle internetovým fenoménem. Poprvé se objevily na Facebooku v listopadu 2012 a od té doby už se připravuje jejich druhé vydání. Lidé je zbožňují, nebo nenávidí. “Opráski vznikly jako takové laskavé odreagování od toho, co se na internetu děje. Jednoho dne jsem se nudil, konkrétně 16. listopadu 2012. Celé to …

První díl trilogie o potřeštěné kanadské produkční Charlotte jsem si zamilovala. A tak když jsem dostala možnost přečíst si díl druhý, neváhala jsem ani vteřinku. Pokochala jsem se (opět) báječným kabátkem, který je tentokrát sytě modrý a začetla se do příběhů čerstvě vdané paní Lhermittové.

Jídlo nás fascinuje, milujeme ho, bereme ho jako nutné zlo nebo se mu snažíme vyhýbat. Jídlo slouží k uspokojení základních lidských potřeb. V posledních letech nejen udržuje při životě, ale také zabíjí – jeho nedostatek, ale čím dál více také jeho přebytek. Obezita se týká stále většího procenta dospělé i dětské populace napříč světem.