Maturitní recenze: Pygmalion

Pygmalion je jedním z nejoblíbenějších kousků maturitní četby. Jednu recenzi tohoto díla G. B. Shawa už jsme vám před časem přinesli, a teď servírujeme druhou :) “Po prvním čtení se do knihy tak zamilujete, že si budete přát, abyste ji nikdy nemuseli odložit.” Takhle krásně o knize píše Ivana. Zamilovali jste si Lízu Doolitle taky? Připomeňte si ji parádní recenzí :)

Z filmu My fair lady, který byl natočen podle Pygmaliónu

Když řecký sochař kdysi v dávnověku tesal sochu ženy, ještě nemohl tušit, že bude tak krásná. Vdechl mramoru život, udal mu tvary, vyhladil ho do starověké dokonalosti. A zamiloval se do svého díla. Ano, právě tento příběh poněkud bláznivého sochaře, který následovně požádal dokonce bohyni Afroditu o oživení své sochy, dal název vskutku originálnímu příběhu z pera famózního anglického dramatika George Bernarda Shawa.

Přesto má však báje ještě jednu, velice klíčovou, spojitost s komedií postavené na klasické popelkovské bázi – a to fakt, že po prvním čtení se do knihy tak zamilujete, že si budete přát, abyste ji nikdy nemuseli odložit.

Hlavní linka příběhu je jednoduchá. Pouliční prodavačka Líza Doolittlová, žijící ve sprostém londýnském prostředí po celý svůj život, se zcela náhodou setkává s profesorem fonetiky Henrym Higginsem. A ten, znechucen jejím vyjadřováním a neschopností mluvit správnou angličtinou, se vsadí se svým přítelem, že z krásné dívky udělá dámu hodnou vyšší společnosti. A příběh Pretty Women či sochy pomalu získávající své jemné tvary může začít.

Jakkoli by se zápletka mohla zdát plytká a nezajímavá, opak je pravdou. Dílo je napsáno s lehkostí a šarmem, všechny postavy k nám promlouvají se specifickým slovníkem a ani o překvapivost scén není nouze. Jistě, komedie slouží také jako způsob kritiky anglické společnosti autorovy současnosti, kritika je ovšem jemná a neruší celkové humorně-vážné vyznění díla.

I konec je vskutku originální a dopřává nám potřebný prostor pro zamyšlení. Ostatně, nejsem pravděpodobně jedinou osobou, kterou tento příběh tak uchvátil, což jistě dokazuje překvapivě přesné filmové zpracování pod názvem My fair lady, které svým muzikálovým tónem vneslo do díla ještě další dimenzi.

Závěrem bych chtěla dodat, že Pygmalión považuji za velmi dobrou volbu k maturitní zkoušce. Děj je lehký a barvitý, nepřekypuje množstvím zbytečných postav a hlavně – kniha je velice zábavná a svým vlastním způsobem i poučná.

Autorkou recenze je Ivana Kakačová. 

O autorce: Je jí 19 let a letos bude maturovat. Jejím největším koníčkem jsou knihy. Nezáleží na tom, jestli si má příběh napsat nebo ho přečíst, obojí ji těší stejně. Postupem času se samozřejmě její zájem o knihy ještě rozšířil, ráda zkoumá originální či něčím zvláštní styly, jimiž jsou napsány.

    Napište komentář
  1. Povinný údaj
  2. Váš web nebo blog
Sociální sítě
Zásadní poselství. https://t.co/weAUX0Bh8p
12. 12. 2017
Nejlepší knihy podle @CRo_RadioWave: Knausgård, Cigan, Ferrante i komiks Charlese Burnse. Inspirujte se 👉 https://t.co/6elX2xfJRQ
12. 12. 2017
Už jste se byli mrknout v našem Martinus.cz Bookspotu? Stavte se pro nějaké ty knižní dárky 😉📖🎁 Najdete nás v pražs… https://t.co/15VuMNPUED
12. 12. 2017
Knižní dárky? Je za pět minut dvanáct 😉 Inspiraci a zaručené tipy najdete v našem knižním LookBooku:… https://t.co/TzbvkOA8F3
12. 12. 2017
"Lucerna má mimořádný potenciál pro další generace a stavitel Havel i s tímto záměrem počítal." S potenciálem počít… https://t.co/miwyK8qVq5
11. 12. 2017
Muž, který hledal svůj stín
David Lagercrantz