blog

7 nebezpečných lží o psaní, kterým věříme

3.09. 2012

Už to tak bývá, že když máme něco napsat nebo dokončit nějaký projekt, odkládáme úkoly a uklidňujeme se větami, které jsou v zásadě lživé. Je to zhruba to samé, jako když jdete s kamarády „na jedno“ a skončíte v hospůdce do brzkých ranních hodin.

Pojďme se podívat na fráze, které z nás dělají méně produktivní autory …

1. Zítra dodělám to, co jsem dneska zameškal(a)

Tahle věta je velmi nebezpečná – na něčem pracujete a tento úkol máte rozvržený (třeba napsat každý den minimálně 1000 slov). Jeden den povolíte a budete si chtít denní kvótu odložit na zítřek. Jenomže zítra vám do cesty něco vleze. A pak třeba ještě jednou a ještě a ještě … Nakonec se úkoly zdvojnásobí a vy to vzdáte – to je totiž obvyklý konec této fráze.

2. Existuje tolik špatně napsaných knih, že ta moje bude určitě vydaná

Jste si jistí, že existují špatně napsané knihy v takovémhle množství? Špatné psaní je totiž měřítkem čtenářů – jestliže jsou lidé ochotní si knihu koupit (z jakéhokoliv důvodu), pak je text publikovatelný. Nezapomeňte, že knihy jsou obchod, ne slavnostní předávání cen pro ty, kdo umí dobře psát. (Tedy alespoň většinou …)

Takže pokud budete chtít něco publikovat, budete muset napsat dílo, které čtenáři budou chtít číst. (Určitě na začátku vaší psací kariéry.)

3. Budu muset vymyslet něco super originálního

Omlouvám se, že vám to říkám, ale nyní již prakticky nikdo nemůže přijít s něčím 100% originálním. Kdybyste začali psát o něčem, co před vámi nebylo literaturou pokryto, je zde velká šance, že to lidé nebudou chtít číst (případně to vůbec nepochopí).

Žánry jsou založené na tom, co v minulosti fungovalo. Příběhy jsou postavené na vývoji postav. Detektivka na vraždě. Červená knihovna na lásce. Horor na strachu. Vždycky najdete společné znaky knih z jednoho žánru, čili žádný příběh není jedinečný.

Čtěte také  BookTok a Bookstagram: Jaká jsou knižní zákoutí sociálních sítí?

Takže se zbytečně nestresujte, neoddalujte své psaní a pusťte se do toho! S ničím originálním asi nepřijdete a vlastně by to ani nemělo být ve vašem prvotním zájmu!

4. Psaní se nedá naučit

Proč ksakru ne?! Půlka úspěchu stojí na tom, že psaní je částečně řemeslo. Takže i průměrný psavec s jistými jazykovými základy a cítěním, se pomocí vzdělávání a píle může stát dobrým autorem.

Studium, výzkum, pochopení stavby příběhu – všechno se dá krůček po krůčku zlepšovat.

5. Napsání první knihy je má vstupenka do síně slávy

Jděte do místní knihovny a projděte si všechny regály písmenko po písmenku. To je ale autorů, co? A vsadím se, že o drtivé většině z nich jste vůbec neslyšeli.

Víte, kdo nebo co jsou to: EizaguirreBenaventeThákurDeladda? Pravděpodobně ne, i když to jsou příjmení nositelů Nobelovy ceny za literaturu.

Publikování knihy je celkem velký úspěch, který vám může přinést pár minut slávy. Ale pamatujte si, že pokud píšete jenom pro osobní úspěch, nedosáhnete na něj.

6. Nikdy nevydám knihu, protože nemám žádné kontakty

Dobrý spisovatel umí napsat kvalitní umělecké dílo a zajímavý dopis nakladateli. Nic víc nepotřebujete. Je lepší se soustředit na psaní, než na shánění kontaktů. Garantuji vám, že pokud má být vaše dítko publikováno, tak se tak dříve nebo později stane. Cesty osudu jsou nevyzpytatelné a dobré nápady vždy prorazí do světa (i když to třeba někdy trvá delší čas)!

7. Svoji knihu začnu psát hned zítra

Před tím, než začnete psát, je důležité ujasnit si pojmy, strukturu děje, postavy, motivy a naplánovat si psací rozvrh. Chce to jistý čas věnovat přípravě, zrání a uzpůsobení si života pro potřeby psaní (většinou je totiž časově náročné a vyžaduje soustředění a klid).

Čtěte také  Ladislav Zibura: Sbíral jsem odvahu napsat něco velmi osobního

Čili pokud si nejste jistí prací, které obětujete spoustu energie, nezačínejte.

Na druhou stranu je nutné připomenout, že dokud nezačnete psát, máte jisté, že knihu nikdy nedopíšete. A pokud ji nedokončíte, nemůže být publikována.

Je čas, abyste byli k sobě upřímní

Která(é) z těchto frází drží vaši práci u dna? Co je takhle zkusit nahradit pozitivními afirmacemi? A nebo vyzkoušejte některou z těchto rad:

  • nastavte si rozumný časový rozvrh, kdy a jak dlouho budete každý den psát
  • přestaňte přemýšlet o horších autorech, než jste vy a raději vymyslete něco, co váš příběh vystrčí z průměru
  • nesnažte se být 100% originální a místo toho se soustřeďte na čtivost
  • pamatujte si, že se ve psaní můžete zlepšit – udělejte pro to něco (třeba mrkněte do zdejšího archivu článků a zadejte slovo „psaní“)
  • pište, protože to milujete a užíváte si samotný proces tvorby; a nečekáte na nějaké vysněné (nepravděpodobné) následky vaší tvorby
  • začněte psát knihu s jasnou představou; nejlépe hned teď 😉

Autor je lektorem tvůrčího psaní na Literární akademii a autorem blogu ReneNEKUDA.cz, na kterém byl tento článek původně publikován.