blog

9 tipů na knižní novinky: Co číst, pokud…

Člověku až přechází zrak z toho, kolik novinek se za prvních slunečních jarních paprsků urodilo. Thrillery, romány, pohádky, seberozvojové knihy, je toho spousta. Nejradši bychom zhltnuli všechno a jsme tak trochu mistři v hledání #vicecasunacteni, takže jsme novinek přečetli kupu, abychom vám mohli doporučit ty nejlepší. Mrkněte na několik tipů na knihy, které jsou skvělé, čtivé a zároveň i velmi chytré. Jaký kousek tedy nevynechat, pokud…?

Pokud chcete nahlédnout pod pokličku jiné kultury…

…tak si přečtete Vegetariánku. Však ona všude na Instagramech není bezdůvodně. Ze začátku vám to možná bude trochu připomínat Murakamiho, ale to jen proto, že se vám ten cizí asijský svět, ten prapodivný, nicneříkající mix neznámého ještě nevryl pod kůži dostatečně a vy hledáte něco, s čímž byste se mohli víc ztotožnit. Vegetariánství dávno není diskutabilní, alespoň tedy nemělo by být, ale v Jižní Koreji, kde se příběh odehrává, je všechno jinak. A přece jen vás ten název trochu láká, přiznejme si to, jste zvědaví, co se za ním bude odehrávat. Vegetariánka je o nepochopitelném, ale přesto tak známém a blízkém tlaku okolní společnosti na udržování norem v běžném chování, je o tvrdošíjné snaze najít sebe sama, je o křiku v našem nitru, který nikdo neslyší. Velmi poeticky a obrazotvorně napsáno, skoro jako by se vám před očima promítal film. Unikátní zážitek.

Pokud máte chuť na věneček a chcete se vrátit zpátky v čase…

…seznamte se s Hanou od Aleny Mornštajnové. Slepá mapa této autorky byla drásavá a niterná a spisovatelka svým již třetím románem potvrdila, že snad ani jiné knihy psát neumí. Příběh vycházející ze skutečných událostí začíná v roce 1945 a popisuje zlomové okamžiky v životě Miry a její nemluvné a depresivní tety Hany. Tahle kniha je stejně lákavá jako starosvětský zákusek, ale spíš než sladkou tečku na závěr čekejte hořkosladkou, smutnou, jímavou a bolestně pravdivou rodinnou historii. Věříme, že se v ní najde leckdo a že pod tou sladkobolnou krustou objevíte hutný a čtivý příběh hodný zapamatování.

Pokud chcete zjistit, jak nesvobodná může být zdánlivá svoboda…

…přečtěte si Amerikánu. Chimamanda Ngozi Adichie je pro nás v první řadě neuvěřitelně silnou osobností, která nám způsobila dojetí ještě před čtením její knihy ve svém TED talkuAdichie je v kurzu, její texty na svém albu použila Beyoncé a dokáže psát o rasových otázkách nenuceně, vtipně, ironicky a s nadhledem. Zároveň se ale v tomhle rozsáhlém románu, který vypráví životní osudy dvojice, jenž se musela rozdělit a zasadit své životy do odlišných prostředí, neustále bije na poplach, při čtení až do konečků prstů cítíte, že s tímhle světem je něco setsakramentsky v nepořádku. Od náplastí tělové barvy až po rádoby svobodné životy nelegálních migrantů v Anglii.

Čtěte také  Někde mezi literaturou a temnotou. Co je to dark academia?

Pokud vás zrovna na jaře štvou davy lidí víc než jindy…

Doppler bude to pravé pro vás! Doppler je jako pohlazení po duši pro všechny, které děsí početné davy lidí a občas si rádi připadají trochu asociálně, protože jim při pátečním večeru s knihou, nebo při osamělé procházce lesem lidi vlastně vůbec nechybí. Erlend Loe šel do extrému a napsal knihu o muži, který jednou spadl z kola, opustil svou ženu a děti a vydal se do lesa, aby tam žil se sobím mládětem, jehož matku zabil, aby měl co jíst. Takový malý, soukromý protest proti uvědomělé společnosti, proti bezduchému konzumu, proti všem těm small-talkům a zdvořilostním frázím, kterým musíme každé ráno čelit. Je to syrové, drsné, absurdní a ironicky vtipné – Doppler ani jeho tvůrce Loe si nikdy neberou servítky a vždycky mají po ruce nějakou uštěpačnou poznámku. A ačkoliv je Doppler vlastně typický antihrdina, tak nějak vám to nedá, prostě se do něj postupně úplně zamilujete.

Pokud vás už nebaví obyčejné cestovní průvodce…

…je tady Magický průvodce městem pod pahorkem. Dva roky zpátky, v horkém létě, vyšel chladný a přízračný Literární spolek Laury Sněžné, jedna z prvních finských knih, které se později zařadily do takzvaného žánru „suomikumma“ – tedy „finského podivna“. Nový příběh Jääskeläinena rozhodně není mainstreamový kousek, který si zamiluje většina. Je to velmi specifický okrajový žánr, který buď nechápete, nebo beznadějně milujete. A byla by velká škoda, kdybyste si tenhle nostalgický příběh o jednom malém městečku a jednom malém nakladatelství nezkusili přečíst. Pro knihomoly obsahuje velmi podrobný přehled o vzniku knihy, pro milovníky magična dostatek nevysvětlitelných zázraků, pro romantiky je tu jedna dávná láska, která vstává z popela. A po dočtení možná to nepolapitelné magično uvidíte i kolem sebe. Minimálně budete určitě zkoumat své filmové já a dostanete neodbytnou chuť vidět pár starých, černobílých filmů.

Čtěte také  Ladislav Zibura: Sbíral jsem odvahu napsat něco velmi osobního

Pokud vám nevadí nad knihou ronit slzy jako hrachy…

…nesmíte minout Volání netvora od Patricka Nesse. Je to přesně ten typ knihy, který vám udělá radost, pokud ze sebe zrovna potřebujete vybrečet všechna vaše trápení. Malému Conorovi umírá maminka, šikanují ho ve škole, táta žije daleko a s babičkou si nerozumí. Na jednoho malého kluka je toho zkrátka až příliš, proto se uzavírá před vnějším světem a utíká do své fantazie, do příběhů z rozpitých vodových barev a do náruče obřího oživlého stromu, jenž ho provází všemi peripetiemi a donutí ho říct nahlas všechna nevyřčená trápení. Patrick Ness, autor knihy, je mimochodem úžasná osobnost, se kterou jsme měli tu čest natočit rozhovor a celá kniha vznikla díky původnímu námětu Siobhan Dowd, která zemřela na rakovinu prsu a nestihla příběh dokončit sama. Část z celosvětového prodeje této knihy jde její nadaci, která pomáhá znevýhodněným dětem se vzděláváním – taková třešnička na dortu, proč si tuhle knihu pořídit.

Pokud knihy milujete opravdu vášnivě…

…vaše oko potěší už třetí vydání titulu Knihy a typografie od Martina Peciny. Pecina je bez diskuze jeden z nejlepších typografů a když zabrousíte mezi své oblíbené knihy od Hostu, možná tu v tiráži najdete jeho jméno. Publikace se zaobírá procesem tvorby celé knihy, ale najdete tu i spoustu esejí o čtení, knihomolství, o čtenářích a knihovnách. Zároveň vám může být kniha užitečná, pokud sami toužíte věnovat se grafice a typografii, jako taková encyklopedie všeho, co potřebujete znát a umět. Tahle kniha je po všech stránkách dokonale zpracovaná a je krásnou ukázkou toho, proč v Čechách většina lidí nebere knihy jako spotřební materiál, ale jako trochu záhadné a půvabné staré umění, jenž si zaslouží řádnou úpravu. Grafikové a grafičky budou áchat a óchat nad detailním rozebráním všech možných knižních fontů, čtenáři a čtenářky zas budou souznít při čtení Pecinových zajímavých úvah o čtení.

Čtěte také  In & Out 2024: Jaký by měl být tento rok?

Pokud chcete vsadit na jistotu…

…za měsíc je tu pro vás další holeovka od pana Nesbøho. V Žížni se v plné síle a se vší parádou vrací Harry Hole, aby rozlouskl vraždu několika žen, které spojuje to, že si chvíli před smrtí domluvily rande přes Tinder. Při čtení je ale zapotřebí být s touhle sérií krapet obeznámený; pokud nejste, zkuste thriller Dobří sousedé či Závěje. Všechny thrillery vydala Kniha Zlín a kromě toho je spojuje sympaticky minimalistická a elegantní severská grafika na obálce, neuvěřitelná čtivost, jenž vás donutí zuřivě obracet stránku za stránkou i ve dvě v noci a připravte se, že vás po dočtení čeká typická knižní kocovina, po níž bude vyžadovat další dávku téhle severské drogy.

Pokud zvažujete, že se vydáte na volnou nohu…

…a stanete se freelancerem na plný úvazek, nejdřív ze všeho byste si měli prostudovat freelancerskou bibli Roberta Vlacha. Je tu všechno, a tím všechno myslíme skutečně všechno, co by vás kdy ohledně práce na volné noze mohlo zajímat. Na volné noze je pořádná bichle, takže ji s sebou do světa asi nepotáhnete, ale to neznamená, že byste si v ní neměli v každé volné chvilce listovat doma. Nebojte, nepíše se v ní, že freelanceři jsou bohémové, co vlastně nikdy doopravdy nepracují, jak to možná občas vypadá na instagramových fotkách; střízlivě a zároveň čtivě přibližuje způsob práce, o kterém se v Čechách pořád mluví s lehkým despektem, vysvětluje a neobhajuje a vy si z Vlachových textů kromě asi tak miliardy užitečných informací odnesete i ten nejdůležitější poznatek, a to ten, že volná noha je někdy setsakramentská dřina a rozhodně to není pro každého.

Dejte nám vědět, která z jarních novinek vás okouzlila nejvíc!