Ohlédnutí za Světem knihy 2025

Na pražském Výstavišti v Holešovicích se již tradičně konal mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Letošní jubilejní 30. ročník přilákal více návštěvníků než v loňském roce, a to rovnou přes 62 tisíc čtenářů a čtenářek! Přivítal hosty ze 41 zemí a regionů a hostil 818 účinkujících a 398 vystavovatelů. Ale dost už čísel.

Letošní festivalové téma bylo 30! Energie mládí – moudrost knih a při zběžném pohledu bylo vidět, že festival přitáhl čtenáře a čtenářky všech věkových kategorií. Novinkou byl nově otevřený sál Káji Saudka vzdávající hold jednomu z největších géniů českého komiksu. V něm se (ne)překvapivě konaly besedy na téma komiksu. Letošním čestným hostem pak bylo Portugalsko, které zastoupilo 8 spisovatelů a spisovatelek. Literaturu jsme tu ale našli ze všech koutů světa, například Cenu Evropské unie za literaturu obdržela Italka Nicoletta Verna.

A teď už se pojďme podívat na některé nezapomenutelné momenty letošního ročníku, v nichž účinkovali autoři a autorky, jejichž knihy by vám neměly uniknout.

Hlavní lákadla festivalu

Mezi největší zahraniční lákadla festivalu bezesporu patřil příjezd polské laureátky Nobelovy ceny za literaturu Olgy Tokarczuk. Ta nám přijela představit její prozaický debut z roku 1993 Cesta lidí Knihy, který vychází poprvé v češtině. Její myšlenky o tom, jak literatura propojuje kultury, formuje společnost a otevírá nové světy si přišlo poslechnout neuvěřitelné množství lidí. Někteří seděli i na schodech.

Pozvání festivalu přijala také bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Na debatě nejen o knize rozhovorů s Erikem Taberym Neztratit se sama sobě bylo také plno a plno bylo i dotazů z publika. První bulharský nositel Mezinárodní Bookerovy ceny Georgi Gospodinov, označovaný za „východního Prousta“, se v Praze poprvé podělil o své vidění knih, času a existence a představil tu svůj román Časokryt. Obě zmíněné knihy byly mimochodem ve výběru Martinus Knihy roku 2024. Milovníci thrillerů si mohli poslechnout autorku bestsellerů jako jsou Kopírák, Číslo 20 a novinky Pán loutekSam Holland, jak ji vždy fascinovala temnota, morbidní témata a sérioví vrazi. Na pozitivnější vlně se neslo setkání s autorkou Korunních princezen a americkou korunní princeznou young adult Kathrine Webber, která promluvila o tom, co je nového ve světě fantasy.

Das buch

Literární program Das Buch přiváží na Svět knihy německojazyčné autory. Již podruhé jsme tak měli možnost potkat Joachima B. Schmidta, autora legendárního Kalmanna. Švýcarský spisovatel žijící na Islandu divákům prozradil, jak dostal při sledování zpráv ohledně útoku na americký Kapitol v lednu 2021 nápad napsat o samozvaném šerifovi z islandského Raufarhöfnu pokračování Kalmann a spící hora. Prozradil na sebe i to, že by si přál, aby byl Kalmann reálná osoba a mohli se spolu přátelit.

Oblíbený německý spisovatel Ewald Arenz a autor bestsellerů jako jsou Staré odrůdy, Velké léto nebo Láska za mizerných dní, přijel představit svou čerstvou novinku Dva životy. I přesto, že jeho nejnovější román nebude zrovna lehké čtení, odzbrojil hosty besedy svou bezprostředností, scénickým čtením a humorem. Dva životy jsou o životě na vesnici v jižním Německu v roce 1971 plném práce, poslušnosti a morálky.

Literatura jako hlas svobody

Stálým tématem festivalu je Literatura jako hlas svobody, ke kterému i letos organizátoři připravili množství besed a diskuzí a pozvali zajímavá jména literárního světa. Mezi nimi například italského autora Valeria la Martire, který představil svou knihu Podivnost a jejímž podtitulem by mohlo být (stejně jako název besedy) „Že to byla láska, se nikdy neřeklo“. Ta vychází z reálných událostí, které se staly v roce 1980 na Sicílii, a které se staly podnětem pro založení první italské LGBT organizace Arcigay.

Cenu Jiřího Theinera udělovanou od roku 2022 za boj za svobodu slova letos získal alžírský spisovatel Boualem Sansal. Neochvějný zastánce pravdy svými texty navzdory alžírské cenzuře zpochybňoval represivní systémy a vybízel k diskuzi a boji za svobodu a lidskou důstojnost. Za tuto kritiku byl v listopadu 2024 zatčen na letišti v Alžíru, kde je dosud ve vazbě. Cenu za něj převzaly jeho dcery.

Knihou proti nesvobodě bojují také běloruský spisovatel Saša Filipenko a ukrajinský spisovatel Andrej Kurkov. Ti ve svých dílech zkoumají politickou represi, cenzuru a dopad války na společnost. Na Světě knihy spolu diskutovali o odporu, pravdě a váze života v područí autoritářských režimů. Navštivte s Filipenkem a jeho knihou Kremulátor moskevské krematorium nebo se přeneste s Kurkovem a jeho Šedými včelami na ukrajinský Donbas.

Psaní o svobodě spolu probraly také česká spisovatelka Kateřina Tučková a portugalská spisovatelka Lídia Jorge. Mluvily mimo jiné o tom, jak literatura zachycuje dějiny a revoluce a zda může literatura  osvobozovat a spojovat rozdělené světy. Jorge také hovořila o svých knihách Nezapomenutelní a Milosrdenství. Jak vypadá realita války na Ukrajině a každodenní život v oblastech, kde se rozhoduje o budoucnosti Ukrajiny i celé Evropy, se dočtete v knize Zpěv sirén slovenského reportéra Tomáše Forró.

Čerstvý vítr ze severu

Závěr druhého dne patřil opět Severskému literárnímu večeru, který pořádá Skandinávský dům a na svou besedu si zve zástupce ze skandinávských zemí. V první části věnované narušeným rodinným vztahům se představila norská spisovatelka Vigdis Hjorth a probrala s námi svůj román Je matka mrtvá. Příběh o tom nejbližším a zároveň nejsložitějším mezilidském vztahu mezi matkou a dcerou, o touze po blízkosti a pochopení, ale také potřebě seberealizace a nezávislosti. S Hjorth debatovala o rodinných vztazích a inspiraci okolím švédská spisovatelka Moa Herngren. Té letos u nás vyšla novinka Tchyně o Ase, která se snaží navázat vztah se snachou a zároveň se nějak vyrovnat se skutečností, že už není tou nejdůležitější osobou v synově životě. Zkuste i její předchozí román Rozvod, ten se točí kolem rozvodu (překvapivě), který přišel velmi nečekán.

Druhá část večera byla zaměřena na téma identity a jinakosti. Dánsko tu zastupoval Jonas Eika se svou sbírkou povídek Post solis. Jejich společným jmenovatelem je vědomé či nevědomé podílení se na zániku světa, a to přípravami na ten příští svět. Z Finska dorazila Pirkko Saisio, té ku příležitosti Světa knihy vyšly druhý a třetí díl autobiografické Helsinské trilogie Protisvětlo / Červená kniha loučení navazující na Nejmenší společný násobek. Pohovořila také o románu Trýzeň sledující drahokamy osázený zlatý šperk ve tvaru stromu poznání, který v průběhu staletí mění majitele i tvar. Saisio přiznala, že román původně neměl sledovat dějiny napříč Evropou až do sovětské éry, ale psala ho během pandemie, kdy byla pár měsíců v karanténě a nějak se to zvrtlo 🙂

Čeští autoři

Nejnatřískanější besedou z českých autorů a autorek bylo bezesporu představení nové knihy Aleny Mornštajnové Čas vos. Vyšla zároveň i jako audiokniha, pro kterou si autorka vymodlila jako jednoho z interpretů Jana Vlasáka, za kterým pak dorazila i na natáčení, aby se s ním seznámila.

Titul nejnatřískanější besedy celého festivalu, ale nikoliv v obecenstvu (i když i tam bylo plno), nýbrž na podiu, získává sbírka povídek Sudety: Ztracený ráj. Účinkujících bylo celkem 11, knihu přišel představit ilustrátor Jaromír 99 (ilustroval i limitovanou edici Bílé Vody) a většina autorů a autorek povídek. Na jednom místě jsme tak mohli vidět Kateřinu Tučkovou, Petru Dvořákovou, Leoše Kyšu (alias Františka Kotletu), Petru Klabouchovou nebo Davida Jana Žáka.

Petra Dvořáková pak představila i svou letošní novinku Návrat, příběh o hledání sebe sama za zdmi kláštera, do nějž mohla čerpat z vlastních zkušeností. Sama autorka totiž vstoupila do kláštera jako čtrnáctiletá. Z kláštera se přesuneme na Smíchov, kde stojí Dům v Matoušově ulici, v němž bydlí a o jeho téměř stoleté historii píše Tereza Boučková.

Bytovou situaci ve svém experimentálním románu ze současnosti Byt zkoumají autoři Jana Šrámková a Jan Němec. Kniha nám poskytne pohled dvou lidí na společné soužití ve sdíleném pronájmu. Začnete čtení Zuzanou, nebo Danielem? Takový skoro Rozpůlený dům, že? O něm a o svém novém románu mluvila Alice Horáčková. Václav a Kamila Bendovi: Příběh lásky a odvahy, on se považoval za rebela, ona za vzorňačku a zvládla nejen vědomostní test, kterému se musela podrobit na prvním rande, ale i život po boku básníka, filosofa, matematika a chartisty, kotelníka či vězně Bendy.

Doufám, že jsem vás nalákala na prozkoumání (nejen těch) zmíněných autorů, na začtení se do některých z jejich knih a na návštěvu Světa knihy Praha 2026, který se uskuteční 14. až 17. května na stejné místě.