blog

Knihy, které předpověděly budoucnost

Existuje fikce, ve které se autorovi nebo autorce podařilo náhodou předpovědět, co se pak doopravdy stalo v naší realitě? Ne tak doslova, ale když se z perspektivy roku 2023 mrkneme na pár kousků z žánru sci-fi vydaných v minulých stoletích, tak nás trochu zamrazí!

Tentokrát se mrkneme na zoubek knihám, které nejenže jsou opravdu kvalitní literaturou, kterou bychom vám bez váhání doporučili k přečtení, ale navíc se jejich autorům a autorkám podařilo nevídané – leckdy náhodně předpověděli nebo naznačili, jak bude vypadat svět v roce 2023. Samozřejmě, že jde především o drobné náznaky (i když tu máme i výjimky), i tak nám ale jde mráz po zádech při představě, že se ve sci-fi románu z minulého století můžeme zhruba dočíst, co se děje v naší aktuální realitě.

Podobenství o rozsévači | Octavia E. Butler

Dystopický román vyšel v češtině poprvé v roce 2021 díky nakladatelství Argo. V originále ale kniha vyšla už v roce 1993 a jde o jednu z nejvýznamnějších dystopií světové literatury. Příběh se odehrává v roce 2025 – tedy v podstatě nyní 🙂 – v čele s hlavní hrdinkou Lauren Olaminou, která žije se svou rodinou v jedné z mála bezpečných čtvrtí, které na předměstí Los Angeles ještě zbyly. Její otec kazatel se pokouší zachránit zbytky civilizace rozvrácené drogami, nemocemi, válkou a trvalým nedostatkem vody. K tomuhle všemu navíc Lauren trpí hyperempatií, což je stav, kvůli němuž je mimořádně citlivá na bolest jiných lidí. 

Nemoci, válka, globální oteplování, svět extrémních korporací a sociálních nerovností… to už vlastně nezní jako sci-fi, hm? Naopak jsou to katastrofy, které každý den postihují země na naší planetě, nutno tedy Octavii E. Butler přiznat, že se trefila. Jde, mimochodem, o první díl plánované série Setba země, kterou už ale Octavia E. Butler nestihla dokončit, bohužel zemřela dříve, než stihla vydat všechny díly. V druhém dílu, který ještě nebyl přeložen do češtiny, se navíc píše o konzervativním evangelistovi, který kandiduje na prezidenta pod heslem ,,Make America great again.” Upozorňujeme, že druhý díl série vyšel poprvé teprve v roce 1998.


1984 | George Orwell

Tahle zmínka asi pro nikoho nebude velkým překvapením. Jde o natolik známou knihu a klasiku, že ji asi nemusíme rozebírat dopodrobna, ale zaměříme se na dvě konkrétní drobnosti, které v ní byly zmíněny a které se v dnešní době už v podstatě dějí. Tím prvním příkladem je takzvaná Telestěna, což je v podstatě velká televize, která slouží ke sledování soukromého života lidí a je schopna identifikovat člověka na základě výrazu jeho tváře a srdečního tepu. Jinými slovy, dá se říct, že je to v podstatě takový software na rozpoznávání obličejů, že? 🙂 Druhým příkladem je Veršotep, tedy stroj, který dokáže automaticky vytvářet literaturu a hudbu – podobně jako dnes hojně používaná a tematizovaná umělá inteligence.


Až spáč procitne | H.G. Wells

Jméno H.G. Wells tu samozřejmě nesmí chybět! Wells totiž například už v roce 1914 ve svém románu Osvobození světa předpověděl vznik atomové bomby. My bychom tu ale rádi zdůraznili jeho méně známé dílo Až spáč procitne z roku 1899, protože právě do něj Wells zakomponoval “vizi” toho, že se jednou ve válkách bude využívat letecká síla a že letadla významně nabydou na významu (používal ale označení aeroplány a aeropiloti). Krom toho tu taky představil kinetoskop, takovou svou představu “domácího videa”, které sleduje hlavní hrdina v hotelu.


Gulliverovy cesty | Jonathan Swift

Román Gulliverovy cesty vyšel poprvé už v roce 1726. Swift v něm psal mimo jiné o létajícím ostrovu Laputa, kde žijí Lapuťané, uzavřená aristokracie, která se na Laputě vznáší nad dalším ostrovem jménem Balnibarbi a připravuje tak jeho obyvatele o slunce a déšť a hrozí jim, že se na ně zřítí a tím je udržuje v poddanství. Jde o metaforu a kritiku mířenou na tehdejší Anglii a její podrobování si Irska. Samotní Lapuťané byli ovšem velmi vzdělaní, ovládali matematiku, hudbu, moderní filozofii a hvězdářství. Podařilo se jim také objevit dva měsíce s relativně krátkou oběžnou dobou kolem Marsu – a to sto padesát let předtím, než byly skutečně dva takové měsíce objeveny.

A nebyla to jen samotná existence měsíců Marsu, co se podařilo Swiftovi předpovědět. Údajně se prý jejich chování až podivně přesně shodovalo s tím, co vědci později u Marsu objevili. Dokonce pak několik kráterů na měsíci Phobos pojmenovali podle Swiftových postav na jeho počest.


Konec civilizace | Aldous Huxley

Za zmínku určitě stojí i román Konec civilizace neboli Brave New World od Aldouse Huxleyho. Asi nemusíme dopodrobna popisovat děj tohoto klasického známého díla; nicméně, pokud se vám nechce pouštět se do knihy, doporučit můžeme i seriálovou adaptaci od Netflixu. Kniha vyšla v roce 1932 a odehrává se v Londýně roku 2540. Pochopitelně se tu objevuje vícero témat, ve kterých by se dalo říct, že Huxley nějakým způsobem predikoval budoucnost, ať už jde o pokroky v reprodukční medicíně nebo učení ve spánku.

Nás však zaujala především “soma”. Soma je prášek, kterým členové londýnské společnosti tlumí veškeré své pocity a emoce. Jednoduše řečeno jde o antidepresiva a halucinogenní drogy v jednom. Co je na tom tak zvláštní? Antidepresiva začali vědci intenzivněji zkoumat až v padesátých letech 20. století, tudíž zhruba až dvacet let poté, co Konec civilizace vyšel. Huxley tak tedy už ve 30. letech předpověděl rozšíření antidepresiv do společnosti.

Stand on Zanzibar | John Brunner

Tohle dystopické sci-fi vyšlo poprvé v roce 1968 a kniha bohužel zatím nebyla přeložena do češtiny. I přesto bychom ji tu chtěli zmínit, jelikož v zahraničí jde o opravdu známou a slavnou knihu – snad možná právě proto, že předpověděla spoustu věcí, které se pak doopravdy staly.

Samotný příběh sleduje osudy celé řady postav, které byly vybrány tak, aby poskytly co nejširší průřez světem budoucnosti, ve kterém se odehrává. Hlavním tématem je přelidnění a jeho předpokládané důsledky. Název knihy Stand on Zanzibar odkazuje k tomu, že na počátku 20. století se tvrdilo, že všichni obyvatelé světa by se měli teoreticky vejít na ostrov Wight, který má rozlohu 381 kilometrů čtverečních, pokud by stáli vzpřímeně. Rostoucí světová populace ale vyžaduje čím dál tím větší ostrov, takže 3,5 miliardy lidí z roku 1968 (tedy v době vydání této knihy), by mohlo stát pohromadě na ostrově Man, který má 572 kilometrů čtverečních. Brunnerova prognóza v příběhu zněla, že v roce 2010 bude na světě sedm miliard lidí, kteří by se vešli právě na Zanzibar.

A co ještě Brunner predikoval, že se stane v roce 2010? Ve zkratce v knize: velké americké korporace neustále vzkvétají, Čína je novým soupeřem Ameriky, Evropa se sjednotila, objevila se satelitní televize, byly umožněny stejnopohlavní sňatky, vznikl laserový tisk, elektromobily, proběhla dekriminalizace marihuany nebo úpadek tabáku. A takovou třešničkou na dortu je pokrokový prezident, i když tedy nikoliv Ameriky, nýbrž státu Beninie, který se jmenuje Obomi.


Stopařův průvodce galaxií | Douglas Adams

Na závěr přidáváme ještě jednu pikošku v podobě Stopařova průvodce, tedy jednoho z nejznámějších děl v celé galaxii. Skutečný průvodce z knih je zdrojem veškerého vědění a moudrosti, ač má mnoho mezer a spoustu informací je ve skutečnosti pochybných nebo přinejmenším nepřesných – tedy v podstatě něco jako Wikipedie, dá se říct. A připomínáme, že zatímco Stopařův průvodce galaxií vyšel poprvé v roce 1980, Wikipedie vznikla až v roce 2001 🙂

Čtěte také  7 tipů na místa v ČR, která znáte z literárních příběhů

Jana Hartlová

Obsahový specialista

Jana v Martinusu píše a fotí na sociální sítě, dává do kupy newslettery a blog. Je věrnou fanynkou Harryho Pottera a v jednom kuse se snaží někomu vnutit Malý život nebo Geniální přítelkyni. Nejradši čte současnou beletrii.

Příspěvky autora