Vyšla nová Labyrint Revue, tentokrát na téma jídlo
Jídlo představuje jednu z antropologických konstant procházejících napříč lidskými dějinami. I dnes, kdy je v módě tzv. fusion kuchyně, synteticky spojující prvky různých národních kulinářských tradic, tvoří jídlo stále jeden ze základů náboženské, kulturní i osobní identity.
Historicky zcela bezprecedentní je však skutečnost, že podle výzkumu Světové zdravotnické organizace (WHO) v roce 2012 poprvé nadměrná konzumace jídla vedoucí k obezitě zabila v celosvětovém měřítku třikrát více lidí než podvýživa. Jsme zde svědky zcela nového trendu spojeného s postupným globálním přechodem od civilizace nedostatku k civilizaci nadbytku, během něhož se z jídla stává ústřední téma i problém. A právě reflexi tohoto fenoménu se věnují původní i překladové beletristické a teoretické texty, eseje a výtvarná příloha nového dvojčísla Labyrint revue pro rok 2014.
Autoři čísla (výběr):
Roland Barthes, Karla Black, Blanka Činátlová, Mate Dolenc, Jonathan Safran Foer, Bára Gregorová, Václav Hájek, Bodil Jönssonová, Christian Kracht, Peter Krištúfek, Elad Lassry, Mark Leckey, Filippo Tommaso Marinetti, Helen Marten, Lubomír Martínek, Petr Měrka, Vladimir Nabokov, Alice Nikitinová, Michel Onfray, Fabio Parasecoli, Yves Petry, Markéta Pilátová, Zója Pírzád, Michael Pollan, Johana Pošová, Matěj Smetana, Víťo Staviarsky, Šimon Šafránek, Meir Šalev, Antonín Tesař, Lydia Zepeda
Z obsahu:
Nové etice jídla v souvislosti s kritickou analýzou stavu současného potravinářského průmyslu i běžných stravovacích návyků je věnována ústřední trojice esejů amerických teoretiků Lydie Zepedové, Roberta Albrittona a Rogera J. H. Kinga. Podobně kritický tón nalezneme v eseji o vaření a souvisejícím rozhovoru s předním americkým novinářem, který se věnuje problematice jídla, Michaelem Pollanem. Zákulisí masného průmyslu ve vztahu k vegetariánství a právům zvířat se věnuje reportáž spisovatele Jonathana Safrana Foera. O narušeném vztahu jídla a času píše švédská esejistka Bodil Jönssonová. Poněkud lehčí tón pak přináší ironická analýza postojů k jídlu v časopisech pro muže Fabia Parasecoliho, stejně jako esej o šampaňském a filozofii Michela Onfraye či pocta klasikovi moderního gurmánství Brillatu-Savarinovi z pera francouzského filozofa a esejisty Rolanda Barthese. Sebestřednou bombastičností a provokativními tezemi nešetří do češtiny poprvé přeložený Manifest futuristické kuchyně Filippa Tommasa Marinettiho z roku 1930.
Původní českou esejistickou tvorbu zastupují texty spisovatelů Markéty Pilátové a Lubomíra Martínka, antropoložek Markéty Slavkové a Ivety Hajdákové, jednoho výtvarného – Václava Hájka – a literárního – Blanky Činátlové – teoretika. Pro většinu z nich je charakteristický lehký a hravý tón, ať už pojednávají o mediální hysterii kávových puristů, teorii hladovění, původu českého štrúdlu nebo sladké chuti v literatuře. Když k tomu připočteme ještě žánr existenciálního jídelního cestopisu a gurmánského bildungseseje, je o to zřejmější pestrost témat a přístupů, jež si autoři zvolili.
Stejnou pestrost – tematickou i geografickou – nalezneme v překladové beletrii: Meir Šalev (Izrael), Mate Dolenc (Slovinsko), Wojciech Górecki (Polsko), ruské trojice Lev Losev, Pjotr Vajľ a Alexandr Genis, Yves Petry (Belgie), Christian Kracht (Švýcarsko), Augustín Fernandéz Mallo (Španělsko) ale i autoři z Íránu (Zója Pírzád), Saudské Arábie (Badríja al-Bišr) a Vietnamu (Nguyen Huy Thiep). Posedlost pizzou nebo novým světovým řádem založeným na pojídání kokosových ořechů, tradiční kavkazskou hostinu i případ nedávného kanibalismu, to jsou jen některá z témat. Pomyslnou tečku pak představuje ukázka do češtiny dosud nepřeloženého románu Ada rusko-amerického klasika Vladimira Nabokova.
Sekce věnovaná české a slovenské beletrii tradičně přináší mladé či debutující autory – Martin Jun, Michal Děd, Bára Gregorová, Peter Krištúfek a Víťo Staviarsky. Filmová část se zaměřuje na obraz jídla v americkém (Šimon Šafránek) a východoasijském filmu (Antonín Tesař), stejně jako na pozitivní aspekty nestandardních stravovacích návyků (Tomáš Stejskal). Černý humor a větší než malé množství cynismu obsahuje původní komiks výtvarníka Dávida Marcina a prozaika Petra Měrky.
A stejně jako v každém roce literární texty doplňuje rozsáhlá barevná obrazová příloha současného výtvarného umění. Portfolia dvou českých a čtyř zahraničních umělců provázejí rozhovory s umělci (Alice Nikitinová a Matěj Smetana) a autorské profily (Karla Black, Helen Marten, Elad Lassry a Mark Leckey). Skutečnou výtvarnou tečkou za celým číslem pak představuje obrazová příloha věnovaná knedlíkům ve fotografiích Johany Pošové. Připravili jsme pro vás bohaté a pestré menu z nejčerstvějších surovin, které můžete po malých porcích degustovat celý rok. Teď už nezbývá než vám jen popřát: dobrou chuť!
Labyrint revue 33–34
Jídlo
Vydavatelství: Labyrint, 2014
Jídlo představuje jednu z antropologických konstant procházejících napříč lidskými dějinami. I dnes, kdy je v módě tzv. fusion kuchyně, synteticky spojující prvky různých národních kulinářských tradic, tvoří jídlo stále jeden ze základů náboženské, kulturní i osobní identity. Historicky zcela bezprecedentní je však skutečnost, že podle výzkumu Světové zdravotnické organizace (WHO) v roce 2012 poprvé nadměrná konzumace jídla vedoucí k obezitě zabila v celosvětovém měřítku třikrát více lidí než podvýživa. Jsme zde svědky zcela nového trendu spojeného s postupným globálním přechodem od civilizace nedostatku k civilizaci nadbytku, během něhož se z jídla stává ústřední téma i problém. A právě reflexi tohoto fenoménu se věnují původní i překladové beletristické a teoretické texty, eseje a výtvarná příloha nového dvojčísla Labyrint revue pro rok 2014.
