#krimyš: Rozhovor o fake news
Už za týden proběhne v Brně další konference Kritické myšlení aneb #krimys! Přednášet zde bude i Vojtěch Bruk, jeden ze spoluautorů a spoluautorek Nejlepší knihy o fake news. Kniha je bestsellerem a má podobné poslání jako sama konference - pomáhá nám rozlišovat informace od dezinformací a o tom, co čteme a vidíme, uvažovat kriticky. Vojtu jsme vyzpovídali, abychom se o knize a o fake news dozvěděli co nejvíce!
Nejlepší kniha o fake news, která ke kritickému myšlení vybízí už svým názvem, slaví obrovský úspěch. Jejímu příchodu na knižní trh předcházel vznik projektu Zvol si info. Ten si klade za cíl posilovat schopnost především mladých lidí čelit propagandě, rozpoznávat hoaxy a nepodléhat fake news. Nejen o knize a projektu uslyšíte v Brně na konferenci Kritické myšlení, protože se tam ale jistě všichni nedostanete, rozhodli jsme se pro vás vyzpovídat spoluautora knihy a spoluzakladatele projektu Vojtěcha Bruka. Jak projekt vznikl, jaká je role knih a čtení v boji proti fake news, jak probíhají diskuse se studenty a studentkami, jak kriticky přistupovat k propagandě či jaká je Vojtova oblíbená konspirační teorie se dozvíte níže 🙂 Na konci článku pak najdete i soutěž o lístek na brněnskou konferenci!
Jak jste se dostali k odbornému zájmu o propagandu a dezinformace?
Většina z nás jsou studenti politologie či bezpečnostních a strategických studií na Katedře politologie FSS MU, takže se tato problematika prolínala celým naším studiem. V létě 2016 nám pak přišla nabídka na nový předmět, který se jmenoval Interactive Workshop: Challenging Propaganda a vyučovali jej odborníci na propagandu a marketing Petra Vejvodová a Miloš Gregor. V rámci toho jsme vytvořili Zvol si info a zaměřili se na problematiku dezinformací, protože jsme cítili, že toto téma je velkým problémem a bude ještě hůř. Téma nás chytlo, byli jsme ve správný čas na správném místě a zjistili jsme, že to, co děláme má opravdový dopad a smysl a tak jsme u toho zůstali.
Kniha vznikla díky publikační nabídce. Měli jste v plánu ji vydat i bez takového podnětu? Jaký máte názor na potenciál knihy coby média v boji proti fake news? Není to trochu klání na jiném hřišti, než na jakém se nachází soupeř?
Samozřejmě nás při naší činnosti napadlo vydat nějakou publikaci, která by shrnovala naše poznatky a zkušenosti. Ale myslím si, že bez nabídky z nakladatelství bychom se k tomu sami nedostali, nemáme s tím takové zkušenosti a kniha by třeba vyšla jen ve formě akademického textu a v minimálním nákladu, takže jsme za nabídku Albatrosu vděční a moc jim děkujeme. Že by šlo o klání na jiném hřišti si úplně nemyslíme, dezinformace působí na všech “hřištích” a prolínají se celou naší společností. A domníváme se, že právě knihy mohou fungovat jako takový základní kámen, ke kterému se lidé obrací, čerpají z nich inspiraci a základní informace, které pak mohou využít právě na těch jiných polích a hřištích, kde dezinformace také působí.
Kniha neobsahuje poznámkový aparát ani zdroje. Když si tedy čtenář či čtenářka chce zjistit něco víc třeba o nějakém zmiňovaném sociálně-psychologickém konceptu nebo historické události, začne s největší pravděpodobností googlováním. Není to trochu trolling? 🙂
Určitě to není z naší strany trolling, ten bychom mohli najít především v názvu knihy :-). Šlo nám o to, aby kniha byla čtivá, přehledná pro laiky, přístupná všem od mladších generací až po naše babičky. Kvůli tomu jsme vynechali citace, které by snižovaly čtivost a přehlednost textu. Zdroje uvádíme v textu, plus máme přehled inspirativní literatury na konci, ze kterého jsme také vycházeli. A to, že lidé začnou googlit informace i o faktech a poznatcích v naší knize je jen dobře – ostatně k tomu je sami v knize několikrát nabádáme. I my podáváme nějaké informace, nad kterými je důležité se zamyslet kriticky a nepřejímat je jako jediné pravdivé dogma. Čtenář, který se nad naší knihou takto zamyslí, je čtenář, jakého chceme a takový, jaký by měl být.
Změnilo se po amerických prezidentských volbách v roce 2016 něco v tom, jak se vyučuje analýza či sociologie propagandy nebo jak ji vyučujete vy?
Miloš Gregor: Prezidentské volby v USA nebyly tím impulzem. Ty pomohly jen k tomu, aby se téma začalo více diskutovat v médiích a aby si jej všimli politici. Mnohem důležitější z tohoto pohledu pro nás byl, řekněme, rok 2014 a dění na Ukrajině. Přibližně od té doby jsme si uvědomovali, že propaganda bohužel není jen nějaký historický relikt ze světových válek nebo ze studené války nebo z diktátorských zemí, ale že se s ní potkáváme i dnes a v demokratických zemích.
Jaká je vaše oblíbená konspirační teorie?
Osobně mám nejraději teorii o ploché zemi, propagovanou skupinou nazvanou Flat Earth Society a pak teorii o chemtrails. U placaté země obdivuji, s jakou vervou někteří brání tuto teorii i přes všechny vědecké poznatky, desítky výprav do vesmíru, plavby a lety okolo zeměkoule apod. Mimochodem, dospěli jsme už do takové doby, že se na webu snopes.com, který se věnuje vyvracení hoaxů a fake news, objevila otázka, jestli je pravda, že Elon Musk vyslal svůj vůz Tesla do vesmíru, nebo se jedná o hoax. Dospěli jsme do takové doby, kdy už přestáváme věřit úplně všemu. Na chemtrails mě vždycky fascinuje to, o jak obrovské spiknutí by muselo jít. Když se člověk podívá na webové stránky s aktuálním leteckým provozem na světě a vidí kolik letadel je ve vzduchu, tak si říká, jak to vlastně stihnou, přidat to do všech těch letadel. A to už nemluvím o tom, kolik verzí, kdo za tím stojí, existuje. Od Bilderbergu, iluminátů, přes EU, USA až k zednářům. Jak se všechny ty skupiny vlastně dohodnou, kdo zrovna vládne světu? Losují, nebo demokraticky volí, že zrovna letos to budou ilumináti a mimozemšťani až další rok? 🙂
Hlavní práce týmu Zvol si info probíhá ve třídách, aulách a posluchárnách. Zdroj: Facebook Zvol si info
Na co se vás nejčastěji ptají středoškoláci a středoškolačky při přednáškách a diskusích o fake news?
Bohužel musíme konstatovat, že těch otázek není mnoho. Studenti jsou pořád v takovém tom režimu, kdy spíše pasivně naslouchají, než aby se aktivně zajímali a vyptávali. Samozřejmě jsou i skvělé a světlé výjimky a pak se nás nejčastěji ptají, co mají dělat, když mají v okolí kamarády, kteří šíří fake news nebo věří nesmyslům, případně jak to vysvětlit svým rodičům či prarodičům. Často se také ptají na některé konspirační teorie či hoaxy. Pořád mezi nimi rezonuje zpráva o Modré Velrybě a tudíž se často ptají na náš názor na tuto problematiku. Ovšem chybí nám více kritické uvažování o tom, co jim podáváme my, i když je pokaždé vybízíme k tomu, aby v první řadě kriticky uvažovali nad tím, co jim říkáme :).
Jaké tři věci, tři jednoduché věci :-), byste doporučili každému, kdo se chce dezinformacím co nejvíce bránit?
Tím úplným základem je opravdu se naučit kriticky uvažovat a pátrat po zdrojích informací. V dnešní uspěchané době často věříme všemu, co nám sociálně sítě přinesou až pod nos. Často kritizujeme své rodiče a prarodiče, že věří všemu co se objeví v novinách nebo televizi a už si neuvědomujeme, že děláme to samé na sociálních sítích. S tím souvisí druhá věc, která je sice na pohled jednoduchá, ale často nás stojí hodně energie a dost bolí – propíchnutí sociální a informační bubliny. Na sociálních sítích se totiž uzavíráme a obklopujeme tím, co se nám líbí, co souhlasí s naším názorem a podporuje ho. A tím pádem ztrácíme kontakt s protinázorem, přestáváme umět logicky a věcně argumentovat a jsme často hodně překvapení, když se objeví podněty z jiné bubliny. Je tak dobré začít sledovat i věci, které s našim viděním světa nesouhlasí, ale pozor, zase za předpokladu, že k nim přistoupíme kriticky. Třetí věc je asi nejjednodušší a může ji dělat úplně každý. Stačí se totiž aspoň těch 10 sekund zamyslet než něco na sítí, nebo v emailu rozpošleme všem svým známým, dáme tomu like nebo to nasdílíme k sobě na zeď. Zamyslet se během té krátké doby, jestli je to opravdu nutné to dělat a jestli nepomáháme šířit nesmysl, hoax nebo fake news.
Co by nás jako společnost podle vás mohlo vyvést z post-faktické doby? Je řešením další krok technologického rozvoje, bude stačit osvěta jakou děláte vy, nebo si musíme, slovy našich babiček, zase “nabít hubu”?
Za mě osobně je to vzdělávání. Vzdělaná společnost je ta, která se těmto jevům nejlépe brání a vzdělání je cesta k tomu, aby lidé kriticky uvažovali. Bohužel v této oblasti se poměrně hodně zaspalo a tak musíme nejenom řešit to co bude za pár let, až ty mladší generace vyjdou ze škol, ale taky musíme řešit situaci, která je nyní. A tady bych byl hodně opatrný jak s cenzurou a zákazy, tak naopak s přehnaným ověřováním. U cenzury je ten problém, že bude posilovat tyto jevy. Kdybychom třeba v ČR zakázali určité servery, tak se objeví do pár dnů znovu a s ještě silnější pozicí a message, která bude znít – Vidíte, oni nás zakázali, bojí se nás, my jediní vám říkáme pravdu a nás neumlčí. V druhém případě, kdy zase budou lidé dostávat jen ověřené zprávy, tak opět rezignují na kritické myšlení a budou pasivními příjemci zpráv, které někdo ověří. Ale kdo bude dohlížet na toho někoho, když většina rezignuje?
Muži a ženy projektu Zvol si info. Vojtěch Bruk v první řadě vpravo, Miloš Gregor je pak ten druhý v saku 🙂
Jaké jsou další plány projektu Zvol si info?
Momentálně máme v plánu pokračovat v tom co děláme – přednášet a vzdělávat. Taky jsme se účastnili několika konferencí či seminářů, které se zabývají problematikou mediální gramotnosti a vzdělávání více rámcově a podílíme se tak na formování a rámcování přístupu k problematice na celostátní úrovni. Samozřejmě taky budeme pokračovat v online kampani na Facebooku a soustředíme se na propagaci naší knihy, se kterou vyjedeme v březnu na turné s Listováním.
Jaká je podle vás role knih a čtení při budování kritického myšlení?
Myslím si, že minimálně v ČR hodně velká. Jsme národ, který rád čte a když se tato problematika podá zábavnou a jednoduchou formou, tak je to skvělý informační kanál pro spoustu lidí. A ti pak informace načerpané z knih mohou využít ve svém okolí nebo na svých sítích. Navíc máme skvělou síť knihoven v ČR, které podle mě můžou a často už začínají hrát velkou roli ve vzdělávání společnosti, mají skvělý přístup k různým generacím a jsou tak ideálním prostředníkem.
Co dalšího můžeme dělat, abychom kritické myšlení posilovali?
Jak už jsem zmínil výše, základem je přistupovat kriticky k jakýmkoliv informacím, propíchnutí naší sociální bubliny a používání selského rozumu na sítích. Taky existují kurzy, jak už online tak klasické specializované na kritické myšlení, jako je právě konference Krimyš a celkově práce Lukáše Hány a Petra Ludwiga. A samozřejmě nesmíme skončit jen u osobního vzdělávání, ale každý z nás by se měl pokusit předat to co se naučí lidem okolo, minimálně rodičům, prarodičům, kteří k těm informacím nemají takový přístup a především v poslední době starší generace jsou velmi lehce ovlivnitelné a manipulovatelné.
Moc děkujeme za rozhovor!
Pokud jste brněnští, vypravte se na konferenci a určitě si přečtěte knihu, ať jste odkudkoli. 5. března ji čeká další dotisk, její obliba nás moc těší! Pár kousků ještě najdete u nás v Bookspotu v Pasáži Lucerna.
Chcete vyhrát lístek na #krimys v Brně? Není problém!
Napište nám do komentářů, jaká konspirační teorie připadá nejšílenější vám a proč 🙂 Jednoho či jednu z vás odměníme vstupenkou. Čas na odpovědi máte do pondělí 26. února.
