blog

7 tipů na místa v ČR, která znáte z literárních příběhů

Také se rádi vypravujete do míst, ve kterých ožívají literární příběhy? V tom případě čtete dál! Dneska jsme si pro vás připravili sedm tipů na senzační literární místa, která polechtají vaše zvídavá knihomolská „já“.

Pro tentokrát zůstaneme v českých luzích a hájích, protože podnětných literárních zastávek se i u nás najde až až. Avšak pozor! Nebudeme se dotýkat pouze klasických knížek (i když ani ty nevynecháme), ale zavedeme vás i na místa ze tří románů vydaných poměrně nedávno. Těšíte se? V tom případě vítejte na cestách!

Babiččino údolí

Začněme tady, protože… o Babičce jsme všichni už tak nějak slyšeli, minimálně v hodinách literatury. A proto vzhůru na místo, kam Božena Němcová své slavné vyprávění umístila – do Babiččina údolí. Tuto stezku příznačně zahajuje pískovcové sousoší babičky s dětmi. A následující kroky vás pak postupně dovedou k dalším líbezným příběhovým dominantám. Uvidíte dřevěnou roubenou chaloupku známou jako Staré Bělidlo, Viktorčin splav, mlýn a kromě toho můžete navštívit zámek Ratibořice, ve kterém žila paní kněžna. A když budete chtít, provede vás po něm samotná komtesa Hortenzie 🙂


Dudákovy Strakonice

Další zajímavou naučnou stezku najdete ve Strakonicích, a tedy na místě známém ze slavné hry Josefa Kajetána Tyla. Pohádkový příběh o muži s očarovanými dudami totiž vychází z lidové slovesnosti, a právě v okolí Strakonic se slavný strakonický dudák v polovině 16. století skutečně pohyboval. Jen se prý jmenoval Antonín, nebo Matěj.

Trasa to není nikterak náročná. Je dlouhá asi 15 km a zavede vás na Šibeniční vrch, kde Švanda Dudák přišel o kouzelnou moc svého nástroje, provede vás kolem osady Dražejov (tam zase často hrával jen tak, pro radost). A taky se cestou můžete stavit na hřbitov, kde je tento hrdina údajně pochovaný.


Poetický Máchův kraj

Zajímá vás, „kde borový zaváněl háj“? V tom případě vřele doporučujeme výlet do mystického kraje Karla Hynka Máchy v oblasti pod Bezdězem – tady totiž náš proslulý literát nacházel tu správnou tvůrčí inspiraci. Děj Máje autor umístil do hor u města Doksy, přičemž právě v Doksech – u „Velkého rybníka“ – značnou část své známé známé lyricko-epické básně i napsal. Ne nadarmo se té vodní ploše dneska říká Máchovo jezero 🙂 A když budete mít chuť, můžete si tady dopřát i příjemně osvěžující „koupací“ pauzu. Jen se moc nesnažte myslet na to, že ve zdejších vlnách nešťastná milenka ukončila svůj život skokem ze skály, které se na její počest od roku 1910 říká Jarmilina.

Čtěte také  5 nejkrásnějších knihkupectví v Evropě

Bylo nás pět v Rychnově nad Kněžnou

Petr Bajza, Antonín Bejval, Čeněk Jirsák, Éda Kemlink a Josef Zilvar z chudobince. Kdo by tyhle kluky neznal? Ano, ano. Bylo jich pět a vesele si pobíhali po ulicích Rychnova nad Kněžnou. I tady se tedy určitě zastavte, pokud byste třeba projížděli kolem. Můžete si prohlédnout rodné město Petra Poláčka, do kterého autor svůj nejznámější román situoval, a třeba i pozdravit sochy pěti dětských hrdinů v nadživotní velikosti. Ty jsou mimochodem součástí příjemného vycházkového okruhu, tak ho nevynechejte!


Žloutkový věneček ve Valašském Meziříčí

Jestliže jste četli Hanu od Aleny Mornštajnové, určitě vám uvíznul v paměti osudový žloutkový věneček, který téměř celou hrdinčinu rodinu nakazil smrtícím tyfem. Zajímavostí nicméně je, že v roce 1954 ve Valašském Meziříčí skutečně ona tyfová epidemie proběhla, přičemž hlavním zdrojem nákazy byla cukrárna U Koňaříků na náměstí. Tu už samozřejmě na místě nenajdeme (dneska je tam Vaňkovo pekařství), ale i tak se můžete vypravit do těchto končin a vychutnat si nějakou tu cukrovinku ve zdejší kavárně či cukrárně. A kdo ví? Třeba potkáte i samotnou Alenu Mornštajnovou 🙂

Bílá Voda

Obec Bílá Voda se nachází v severozápadním výběžku Slezska na hranici s Polskem a z literárního hlediska je zajímavá tím, že tvoří jádro historického románu Kateřiny Tučkové. O knížce Bílá Voda jste už nejspíše také něco zaslechli, alespoň loni se o ní hodně mluvilo. Příběh o řeholnicích pronásledovaných komunistickým režimem se přitom odehrává právě ve zdejším piaristickém klášteře, kde Kateřina Tučková dokonce nějakou dobu pobývala a snažila se svým postavám duševně přiblížit. Běžný „smrtelník“ se sice dovnitř prozatím nedostane, ale ani procházka kolem není k zahození. A kromě toho se můžete stavit do tematického muzea v okolí.

Čtěte také  Divadelní adaptace našich oblíbených knih

Šikmý kostel v Karviné

A konečně – jste-li fanoušky Karin Lednické a jejího Šikmého kostela, tak se určitě zastavte v Karviné, kde se tahle unikátní budova nachází. Šikmý kostel sv. Petra z Alkantary je jedním z mála objektů, který z původní Karviné zbyl. I když se vlivem těžby černého uhlí, pravda, výrazně naklonil. Dokonce do té míry, že mu to vyneslo zápis do České knihy rekordů a kuriozit jako nejšikmější kostel v Česku. A jak to na místě vypadalo na přelomu 19. a 20. století? O tom právě vypráví Karin Lednická ve své knížce.

Tak co? Vybrali jste si? Tak si svého favorita nezapomeňte poznamenat do diáře! A hlavně: ani během své dovolené si nezapomeňte udělat #vicecasunacteni. Toho totiž nikdy není dost!

Lenka Měrková

Lenka píše články na martinusácký blog a taky si nenápadně pěstuje svůj vlastní (Budiž kniha!). Miluje čtení, miluje čaj a úplně nejvíc obojí zároveň. První místo jejího knižního top listu patří Lolitě. Bez debaty. Ale jinak se nejraději pročítá vším, co ji inspiruje a pozitivně naladí.

Příspěvky autora