Jana Florentýna Zatloukalová, jedna z nejznámějších českých kuchařek, vydala nedávno knihu Hovory s řezníkem. Volně navazuje na její dvě předešlé úspěšné knihy Kuchařka pro dceru a Vánoční kuchařka pro dceru. Florentýna dala všem nezkušeným dcerám, které se chtějí naučit dobře vařit, ale nerozumí kuchařské hantýrce, naději, že zvládnou víc než míchaná vajíčka. A povedlo se jí to nejen s dcerami. Její kuchařky mají doma i zkušené hospodyně.

Jak dlouho jsi ji psala?

Asi rok. Je v ní hrozně moc textů. Je to spíš detektivka, vaření je napínavý. Leckdy je to povídání, které má vyvolat úsměv na tváři, a hlavně má naladit na to, co budeš vařit druhý den. Je psaná tak, aby každý zvládl jakýkoliv recept. A to i člověk, který nikdy nic v kuchyni nepřipravil. Ne všechny recepty jsou jednoduché, uznávám, ale proto jsem napsala postupy tak detailně a s vysvětlením všech záludností. Takže vaření je v téhle knize náročné – myslím si, že je o stupeň nebo o dva stupně složitější než v Kuchařce pro dceru.

Proč je nová kuchařka o mase?

Maso je výzva. Pro holku, která pořádně nevaří, je maso dokonce obrovská výzva. A proto se radši stane „vegetariánem“, než aby se maso naučila připravit ve své kuchyni. Většinou ji k tomu musí někdo přivést −  manžel, který chce maso k večeři, maminka nebo kamarádka. Někdo ji musí vzít za ruku a doporučit jí nějaký startovní recept. Právě tahle knížka má dělat takový doprovod v kuchyni, dodávat odvahu a motivovat, povzbuzovat a občas nenápadně vysvětlovat.

Podtitul Kuchařka pro dceru z masa a kostí zní, že to je další Kuchařka pro dceru, jen trochu tematizovaná.

Kuchařka pro dceru měla obrovský úspěch a prodává se teď už šestým rokem. Podtitulem jsme chtěli zachovat ideu Kuchařky pro dceru. To znamená, že kniha opět obsahuje recepty pro lidi, kteří si nejsou jisti ve své vlastní kuchyni. Jsou dlouhé a upovídané, ale to vše jen proto, aby vysvětlily všechny záludnosti  receptu. Člověk, který je zběhlý ve vaření, tu knížku shodí ze stolu a řekne, že je to hloupost. Ale podle mě to hloupost není. Začátečníkům nemá smysl servírovat jen snadné těstoviny se zakysanou smetanou a s nějakou zeleninou. Oni zvládnou uvařit i kachnu na 2 způsoby, když budou chtít. Ale musí k tomu mít ten správný návod.

Dcera v názvu je taková trojjedinná osoba. Já jsem ta dcera, která se nenaučila doma vařit. Druhá dcera je moje vlastní dcera, o kterou jsem přišla, při jejíž nemoci jsem první kuchařku v nemocnici psala. Byla to moje psychoterapie, abych se se ztrátou dítěte vyrovnala. A do třetice se pod dcerou v názvu skrývají všechny ty dívky, které se ocitnou ve stejně zoufalé kuchařské situaci jako kdysi já.

Nejdřív si asi ujasněme, kdo je člověk, který neumí vařit, jak říkáš.

Je to třeba člověk, který si vybírá recepty podle filozofie „Tohle má víc než pět surovin, to nebudu vařit.“. Ale ještě jednodušeji: člověk, který neumí vařit, je člověk, který neví, jak bez velké námahy ohromit tchyni.

Co budeš vařit pro tchyni?

Nevím, co mi padne pod ruku.

Nemáš žádnej „odzbrojující“ recept?

Ne. Umět vařit není o tom, kolik receptů se naučíš nebo kolik jich zvládneš následovat. Souvisí to se sebevědomím, kdy s pomocí základních kuchařských technik a principů bez velkého uvažování zkombinuješ věci, které si vybereš v obchodě nebo máš zrovna po ruce. Aniž bys musela sáhnout po nějakém instantním zázraku nebo silném dochucovadlu, samozřejmě. Když neumíš pořádně vařit, tak jsou pro tebe všechna dochucovadla a výrazně chutnající potraviny spásou.

Kam chodíš nakupovat maso? Věnuješ pozornost tomu, jestli se jedná o BIO produkty, nakupuješ na farmářských trzích…. 

Nemám žádné speciální řeznictví. Billa a Albert jsou dva řetězce, které mi kvalitou masa jakž-takž vyhovují. Nedělám si o tom iluze, ale vím, že když si u nich koupím to dražší kuře, tak to bude chutnat a vonět jako kuře. Můžeš nakupovat na farmářských trzích, můžeš nakupovat ve speciálkách, ale stejně takový nákup doplníš konvenčním zbožím ze supermarketu. Já mám ráda místní zboží, místní produkty, soboty trávím na trhu v Holešovicích.

Uvařte si s Janou Florentýnou!

Jsi dost akční na Instagramu, vždy máš vše tak krásně naaranžované. To si někde předfotíš dopředu, nebo je to z nějakých časopisů? 

Ne, to jsou jídla, která doma vařím.

Takhle vypadá doma, když vaříš?

Jasně. (smích) Samozřejmě, že když to potom servíruju rodině, tak to vypadá trochu jinak, dám jídlo na větší talíř, nepoužiju stejné prostírání nebo příbor z bazaru. Jenomže moje fotky a fotky do knihy jsou velký rozdíl, ty do knížky připravuje tým food stylisty, fotografa, decor stylisty, a obnáší to už slušnou produkci. Instagram jsou především fotky pro sebe, pro radost.

Kromě Instagramu jsi k nalezení ještě někde jinde?

Mám profil na Facebooku a ještě jsem na Twitteru, ale tam nějak neumím psát krátký texty. Čtu ho několikrát za den, občas někomu odpovím, občas tam něco dám, ale spíš se stydím. Twitter je na mě moc velké a otevřené publikum.

Když se toho o tobě člověk dozví trochu víc, má pocit, že jsi superžena. Inženýrka, čtyři děti, jedna úspěšnější kuchařka než druhá. Jak se to dá skloubit s rodinou?

Není to něco, co bych si naplánovala a šla si za tím jako kariéristka. Prostě se to u nás doma seběhlo. Měli jsme nemocnou první dceru a já jsem musela být taky strašně dlouho v nemocnici a tam se musí člověk něčím zabavit, protože jinak by se zbláznil. Takže jsem začala plánovat, sepisovat, potom jsem jednoho dne oslovila nakladatelství  a oni prostě řekli, že jo.

Nikdy jsem si neřekla, že teď pověsím matematiku a statistiku na hřebík a začnu se živit raději vařením. Prostě jsem stejně musela připravovat jídlo pro rodinu, a tak se to nějak sešlo.

Musela?

Můj muž už odmítal jíst párky. Takže jsem začala vařit z lásky k němu. Cítila jsem, že mu to dlužím – on si mě vybral a já bych se teď o něj měla postarat, že? Jednoho dne po mně chtěl guláš. Našla jsem si o guláši tenkrát všechno, ale ničemu jsem nerozuměla. „Uděláme si cibulový základ, osmahneme na něm maso, zasypeme paprikou, podusíme do měkka. Nakonec zahustíme jíškou.“ Připadalo mi, že to čtu ve španělštině. Já jsem nevěděla, ani jak udělat jíšku.

A matematika letěla oknem.

To právě vůbec! Jsem hrozně analytický člověk, mám blízko k matematice a baví mě o věcech přemýšlet a hledat souvislosti. A vaření je jenom o souvislostech a o logice. Bývalá šéfredaktorka vydavatelství mi jednou řekla, že moje recepty a moje věty, to nejsou normální věty, ale rovnice.

Jak vypadá tvůj normální den? 

Píšu další věci, články do časopisů. Dopoledne se věnuju tomu, že vařím, píšu, fotím. Odpoledne už je čas vyzvednout děti ze škol, takže dělám taxikáře. Bohužel to u nás jinak nejde, protože bydlíme ve vesnici za Prahou, dvacet minut od nejbližší autobusové zastávky, a školy a kroužky se odehrávají v Praze.

Uvařte si s Janou Florentýnou!

Kde se přes den stravují děti? Ty musí mít přece ze školní jídelny osypky. 

Ano, stěžují si dost, ale doma je jako kompenzaci nerozmazluju. Snažím se, aby se moje děti naučily rozpoznávat dobré jídlo od špatného. Aby poznaly, které jídlo je z polotovaru a které je z kvalitních surovin. Bez ohledu na to, kolik mě to stojí času navíc, tak vařím z primárních surovin. Moje děti tedy znají především přirozenou chuť potravin. Proto jim občas − často − nechutná ve školních jídelnách.

Hovory s řezníkem

Kuchařka pro dceru z masa a kostí

Jana Florentýna Zatloukalová  ·  Vydavatelství: Smart Press, 2012

Kuchařka pro dceru je tu potřetí! Tentokrát vychází vstříc všem nesmělým dcerám, sestrám, snachám, vnučkám či přítelkyním, které pokládají maso za velkou kuchařskou výzvu. Jak se zbavit ostychu z pultu s masem a jak si vybrat ten správný kus na guláš?  Jak překonat obavy z nevyzpytatelného masa a poznat, které je vhodné na pánev, zatímco jinému to bude víc slušet v troubě? 

Knížka Hovory s řezníkem vás prostřednictvím 200 vyzkoušených receptů z české i světové kuchyně tohle všechno naučí. Jako nejlepší kamarádka vás však nejdřív vezme za ruku a odvede do nejbližšího řeznictví. Tam vás seznámí s tím záhadným mužem se zmijovkou na hlavě a sekáčkem v ruce, vybere s vámi maso a teprve potom se s vámi pustí do vaření.  Stejně jako Kuchařka pro dceru a Vánoční kuchařka pro dceru vás obejme, pohladí po duši a odhalí všechno, co jiné kuchařky tak rády tají. I s ní máte jistotu, že díky podrobným, laskavým a vysvětlujícím receptům zvládnete vše hned napoprvé, ať už jsou to rychlé masové kuličky, vepřová čína, slavnostní kachna na dva způsoby nebo dech beroucí bramborová kaše k sekané.  Autorka po vás nebude chtít dušení doměkka ani středně rozpálenou troubu, naopak vás upozorní na všechny důležité okamžiky a odpoví na otázky: jak a proč? A až jednoho dne Kuchařku pro dceru z masa a kostí dočtete a dovaříte až do konce, celý svět bude sedět u vás v kuchyni a volat po nášupu.

KNIHU SI MŮŽETE KOUPIT ZDE.

Zdroj fotografií: Instagram Jany Florentýny Zatloukalové.