KNIHY, KTERÉ MUSÍTE ZNÁT: Když budujete svou osobní značku II

Čas se s časem sešel, máme tu druhé pokračování inspirativního seznamu pro brandu—chtivé bez knížek o brandingu. Vítejte! Než se pustím do dnešního čtyřlístku ne-brandových autorů, vraťme se na skok do minula.

Četli jste alespoň něco? Mrkli jste třeba do wikiny? Na Junga? Maslowa? Eriksona? Zkusili jste jste si gestalt hrátky? Dnešní text není ani náznakem podmíněný textem minulým, ale když si ho teď ještě rychle projedete… uděláte mi radost, řekněme 🙂

K jedné části se však vrátím ještě já — jen během těch pár týdnů jsem odbavil 9 značek (ano, počítal jsem si to), které ode mě chtěly koupit konzultaci a byly v duchu vývojové psychologie teprve ve svém prvním vývojovém stádiu. Vzpomínáte? Co si nimi dělám? Ano, posílám je na půl roku pryč. Nejsem věštec, odpovídám. Přineste alespoň půlroční data z vaší existence a pomůžu vám. Pomůžu vám optimalizovat. Jak chcete ale optimalizovat něco, co ještě fyzicky neexistuje? Jak jsem psal minule — pokud vaše značka nepřežije půl roku bez konzultantů, nestála za to.

Každý má právo podnikat, bez dikuze. Ale na úspěch si nárok prosím nedělejme! Úspěch je tuze křehká věc, kterou dřív umačkáte silou, než vám stihne vyrůst.

 

Sigmund Freud (1856—1939) – podle Stevena Haggblooma je Sigmund třetí nejvlivnější psycholog historie. Leckdo by přidal možná nejpřeceňovanější. Já přidám — psycholog s nejsilnější osobní značkou. Odskočím — myslíte, že si Sig nějakou značku budoval? Jakto, že ji tedy má? Proč ji tedy tolik lidí buduje? 

Po Freudovi toho zůstala spousta, ať už pro jeho následovníky nebo pro jeho odpůrce. Co vlastně o Freudovi víte vy? Víte, že je český rodák? Že žil ve Vídni? Zemřel v Anglii? Že jeho dcera nepadla daleko od stromu? A co z jeho práce znáte – něco o snech? O egu? O chtíči? Zastavím se u nevědomí. Tomu se Freud věnoval v rovině snů, přeřeknutí nebo třeba humoru a vtipů.

David Ogilvy řekl (věřme tomu), že nejlepší nápady vždycky vypadají nejdřív jako vtip. A že vždycky máme vymýšlet ve veselém prostředí, ten humor stimulovat.

Zajímavé, což? Mnoho lidí má u postele notýsek a zapisují si sny, ze kterých berou ráno nápady do businessu. Hýčkejte si svoje nevědomí, třeba četbou této knížky, nebo je-li libo román, pusťte se do Vášní mysli. Ale bacha, je to bichle!

Alfred Adler (1870—1937) – byl Freudův žák a kolega. A 67. nevlivnější psycholog historie podle Haggblooma. Fruedův individuální pohled na člověka Afred přenáší do sociálního kontextu. Základním cílem jedince je začlenění do společnosti. A pozor značky, zbystřete — jedinec je determinován svým účelem, cílem. Tento přístup je označován jako teleologický (prosím neplést si s teologickým) — z řeckého telos, cíl. Ten cíl ale zdaleka vždy naní je vědomý. Ale je. Tímto cílem je definováno i ono začlenění do společnosti, což adleriánská psychologie označuje jako životní styl.

Přátelé, není toto mnohem užitečnější pohled na značku než ty stovky chytrých moderních definicí? Jinak — co váš cíl? Účel? Začleňování do společnosti? Váš životní značkový styl? Úžasné, tohle je jeden ze stavebních kamenů mého přístupu. Nepoužívám ve své práci vize, ty s láskou přenechávám vizionářům. Nebo věštkyním. Pracuji s účelem. Cílem. Čtěte a přemýšlejte o svém cíli.

Viktor Emil Frankl (1905—1997) –  někde jsem četl, že Frankl uzavírá triádu vůle: Freud definoval člověka vůlí po slasti, Adler vůlí po moci a Frankl vůlí po smyslu. Frankl je moderní, Frankl se čte. Frankl letí. Slovo smysl je jedním (alespoň pro mě) z populárních buzz-words moderní online populace. Všichni chtějí dělat smysluplnou práci, smysluplně žít, smysluplně podnikat. Dokonce někteří vytahují kartu smysluplnosti i do značek — tvořme smysluplné značky! Och ano, souhlasím! Jenže… Onen smysl, to je prevít. Co to vlastně je? Kde se bere? Jak ho popsat? Neřešte. Vraťte se zpět na zem a začtěte se do Frankla. Je skvělý. Tak autentický, neboť svoji logoterapii (rozuměj terapii smyslem) prověřil přežitím koncetračního lágru. Nepřežil jen díky své terapii, kdepak. Ve své knize píše, že bez štěstí by přežít nemohl, rozpočítávání na první-druhý… Nic, sami si to přečtěte. Zkuste se podívat na termíny jako hyperintence a hyperreflexe. Přátelé, toto jsou jedny z nejčastějších hypotéz na diagnózy mých pacientů. Pardon, klientů.

Klíčový Franklův text si nenechte ujít  a vydejte se na nekonečnou pouť za svým smyslem. A koneckonců i své značky.

Erich Seligmann Fromm (1900—1980) – Erich uzavře mé dnešní doporučení, jakkoli se do Haggbloomovi stovky nevešel. Mimochodem ani Frankl ne, holt je to našlapaný žebříček. Jeho pohled na člověka vás zavede do sociálního kontextu a dokonce do kulturního kontextu. Podle mého soudu v dnešní době téma aktuální víc, než kdy dřív. Otřepaná fráze, že svět se zmenšuje už ani dál jít nemůže. Menší být už nemůže, vše má tendenci asimilovat. Leč kulturní kontexty se brání, ožívá jejich potřeba. V marketingu je toto velmi silné téma. Vemte si Fromma do ruky a počtěte si o původu dobra a zla. Ano, tento autor z mých doporučených bude do značné míry více ideologický než vědecký, ale co. Jeho názory jsou aktuální myslím více, než tehdy. Koneckonců Sedláčkova Ekonomii dobra a zla není Frommovi nijak daleko. Morální přesah vaší značky, souboj dobra a zla — to vše se vám může zdát jako nepodstané. Vždyť smyslem (zdravíme Viktora) podnikání je zisk. Nebo je to jinek? A právě proto se zkuste zamyslet, jestli Mít či být.

Autor je specialista na budování osobní značky.