Report: Petra Soukupová v Book’s Calling Clubu

Zatím poslední hostkou offline knižního klubu, který pořádá Jakub alias Book’s Calling, byla opět žena-spisovatelka: Petra Soukupová. Letmým pohledem na fotky zjistíte, že i publikum bylo tentokrát čistě ženské. Potvrzujeme tak trend, který se týká nejen našeho book clubu, ale české literatury obecně – ženy píšou i čtou více než muži. Tímto samozřejmě vyzýváme čtenáře, aby se neostýchali a také přišli na některé ze setkání book clubu mrknout 😉

Mluvilo se samozřejmě o dvou knihách, které Petře Soukupové vyšly na konci loňského roku. Kdo zabil Snížka? je kniha určená dětem a Nejlepší pro všechny dospělým. Knihy se vzájemně doplňují, stejně jako perspektivy, ve Snížkovi dominuje samozřejmě ta dětská a v druhé knize dospělácká. Autorka ale vyprávění pro děti nijak zvlášť nepřikrášluje, špatné vlastnosti, neštěstí a další patálie popisuje otevřeně a přímo i jim.

Řeč ale přišla i na další autorčiny knihy. Petra Soukupová je už zasloužilou a taky oceňovanou autorkou, která má na svém kontě Magnesii Literu i cenu Jiřího Ortena. Zajímal nás tedy nejen vývoj jejího psaní, ale i přijetí knih odbornou veřejností. Kdo zabil Snížka? i Nejlepší pro všechny byly totiž letos nominovány na Magnesii Literu, Snížek pak i v rámci cen Zlatá stuha, žádnou cenu ale nezískaly – k velké nevoli publika book clubu. Sama autorka věřila více v ocenění Snížka, nicméně stejně jako třeba Jakuba Katalpa nahlédla do zákulisí Litery i coby porotkyně a i ona potvrzuje, že rozdělování cen je tak trochu politika. Každopádně, s další knihou budeme opět držet palce!

Naše všetečné dotazy samozřejmě jako obvykle směřovaly k počátkům spisovatelské dráhy. Asi všichni vždycky doufáme, že hosté a hostky prozradí nějaký recept na to, jak začít 🙂 Dozvěděli jsme se tak, že si Petra Soukupová jako malá psala deník, upřímný a literárně nestylizovaný, a že i příběhy začala psát velmi brzy. Není divu, málokterá spisovatelka či spisovatel má v jejím věku na kontě tolik knih a uznání.

Petra Soukupová se živí psaním a dramaturgií – je například dramaturgyní nekonečného seriálu Ulice. Sledovat všechny postavy a jejich vývoj, neopakovat, co už se jim nebo někomu jinému v seriálu stalo a udržet děj smysluplný je prý fuška – to si umíme představit. Přestože její dramaturgická práce má úplně jinou cílovou skupinu než knihy, v obou rolích zastává určité zásady, například vždycky spolupracuje jen s lidmi, kteří jí sednou. Co se knih týče, je přesvědčená, že děti není v literatuře třeba chránit před temnějšími stránkami života, stejně je pozorují kolem sebe, mohou o nich tedy klidně i číst. Souhlasíme!

Autorka prozradila i něco málo o své tvůrčí práci. Třeba to, že když píše postavy, vidí je jen velmi matně, nevybavuje si ani detaily tváří konkrétních lidí, které zná, zato půdorysy, plánky bytů a podobné věci vidí v hlavě naprosto přesně. Převedení postav na plátno je tak jako doplňování těch matných míst konkrétními obličeji. První film podle autorčiny povídky se chystá do kin a s obsazením je spokojená – v jedné z hlavních rolí se objeví Petra Špalková, už se nemůžeme dočkat!

Petra Soukupová říká, že když člověk přemýšlí o životě jako ona, zdá se těžký. Chce ale prostě v knihách ukazovat život takový, jaký je. I proto má pověst spíše introvertní a pesimistické ženy, já (a myslím že i ostatní) jsem tedy byla zvědavá, jaké bude osobní setkání s ní v kavárně plné nás, čtenářek-laiků. Tahle slavná autorka je ovšem tak bezprostřední, chytrá a přímá, že na vás ve výsledku zapůsobí natolik mile, že si chcete přečíst všechny její doposud nepřečtené knihy. A taky jít do kina na film Na krátko podle povídky z její Literou oceněné knihy Zmizet – ten jde do kin na konci května.