Povídka je žánr, který v dnešní době – přiznejme si to – není úplně trendy. Přesto se loni z literárních hlubin vynořilo hned několik výtečných povídkových knížek a jednou z nich je novinka od Pavla Tomeše s názvem „13!“ (pozor – číst jako třináct faktoriál). A pokud patříte mezi čtenáře, kteří povídky zrovna dvakrát nemusejí, po tomhle možná změníte názor.

Okouzlují vás knížky natolik, že byste chtěli napsat svou vlastní? Super! Jak se ale staví dobrý příběh? Kde brát inspiraci? Zasekli jste se u „kapitoly první“ a ne a ne s ní pohnout? V tom případě není od věci hledat podněty u zavedených spisovatelů a něco si o psaní přečíst. Jedna taková knížka nedávno vyšla: jmenuje se Tvůj příběh, napsala ji Ruta Sepetys a pro začínající autory to může být příjemný start.

Trápení všeho druhu má někdy každý z nás a Mariana Leky o nich umí díky svému pozorovatelskému umu psát poutavě a s humorem. Ať už vás trápí různé úzkosti, nemoci, nespavost či puberta, je dost možné, že se ve sloupcích psaných pro německý časopis Psychologie Heute poznáte a třeba se zasmějete i sami sobě.

Ke knihám celebrit bývám skeptická, stejně jako ke knihám, které jsou přepisy rozhovorů. Nick Cave je pro mě ale dostatečně zajímavá osobnost na to, abych jeho novou knihu zkusila. A nelitovala jsem ani stranu!

Empusion je nejnovější román polské autorky Olgy Tokarczuk, která v roce 2018 získala Nobelovu cenu za literaturu. Je Empusion opravdu přírodně-léčivý horor nebo jenom tlachání opilých a znuděných pacientů léčících se z tuberkulózy v německém Görbersdorfu?

Jsou knížky, které zhltnete na jeden zátah. A pak jsou ty, u kterých se naopak musíte zastavit a pomalu si je vychutnat. Novinka Nesčetně hvězd od francouzské autorky Muriel Barbery rozhodně patří do té druhé skupiny. Je to čtení, které si nejlépe užijete v tichu, klidu a se šálkem čaje v ruce.

Koronavirová pandemie je rozhodně obdobím, které si naše generace bude pamatovat. Není divu, že už se na pultech objevily knížky, které k ní odkazují. V českém literárním rybníčku jste mohli narazit například na Zážitky z karantény od Haliny Pawlovské nebo na Karanténu s moderním fotrem Dominika Landsmana. A co se týče zahraničních titulů – tam bychom do sekce „koronavirová literatura“ mohli zařadit třeba právě i novinku od Jodi Picoultové Kéž bys tu byl, o níž dneska bude řeč.

Sheila Heti si ohledně mateřství klade tři základní otázky: Být, či nebýt matkou? Kdy být matkou? Stanu-li se matkou, zůstanu svobodnou ženou? Přišla tomu Heti na kloub? Pokud ve vás téma mateřství rezonuje, je pro vás tato nevšední kniha ideální.

Pauline Delabroy-Allard pro vás možná není úplně nové jméno, patří k jedné z mých osobních favoritek francouzské literatury, a tam je konkurence poměrně tvrdá! Její novinku Kdo ví jsem si zamilovala stejně jako její první román a níže vám povím, proč byste jí taky měli dát šanci, pokud jste to zatím neudělali.

Knížky od Julie Caplinové čtenáře většinou zachumlají do deky a usadí do tepla plápolajícího krbu. Ne tak Vinice ve Francii – ta naopak zahřeje červencovými slunečními paprsky. Dostali jste chuť na chvíli zapomenout na počasí venku? V tom případě si určitě nenechte ujít „summer vibes“ ukryté v nejnovějším Romantickém útěku!

Dareba je románová prvotina mladé italské autorky Beatrice Salvioni o síle pověrčivosti a dívčího přátelství na pozadí fašistické Itálie zmítané strachem, násilím a sexismem.

Zlatá vařečka je momentálně senzací mezi detektivkami. A není se čemu divit – směs detektivního žánru s prostředím prestižní kulinářské reality show je rozhodně vynalézavou kombinací, zvláště když se podaří to všechno dokonale promíchat a okořenit. Jessa Maxwell to každopádně zvládla a naservírovala nám vynikající detektivní „feelgood“ sousto!

Jablka ze stromu nepadají – tak zní poněkud enigmatický název nejnovějšího románu australské autorky Liane Moriarty. A protože jsme na české vydání čekali docela dlouho (cca 2 roky), tak už nic neodkládejme a vzhůru do jeho útrob! Proč si knížku přečíst a čím je výjimečná?

Románový debut Marka Torčíka jsem už dlouho očekávala, jelikož tohle jméno mi bylo z literárních vod dobře známé a byť jsem nečetla jeho předchozí básnickou sbírku, stalo se jakousi zárukou kvality. Přečtěte si podrobnou recenzi Torčíkovy knihy Rozložíš paměť, kterou v listopadu čteme ve Čtenářském klubu Martinus.