Literární skvost: Svědkyně ohně

Před časem se mi do rukou dostala knížka, která mě zaujala svým tématem i formou, přestože to není typ knihy, který bych přímo vyhledávala – Příručka dámy v běhu. Už několikrát jsem totiž „začínala s běháním“, ale nikdy jsem u toho nevydržela příliš dlouho. Po několika pokusech jsem to vzdávala a zase si hezky pohodlně sedla …

Další volné pokračování od ruského spisovatele fantastické literatury Sergeje Lukjaněnka. Už předtím jste se mohli seznámit se světem Jiných v dílech Noční hlídka a Denní hlídka. Přestože jsem žádnou z těchto knížek nečetla, tak jsem byla schopná pochopit okamžitě celý tento spletitý svět magie.

Unni Lindellová vytvořila svými myšlenkami román, který by si měl přečíst každý fanoušek norských detektivek. Dovolím si tvrdit, že Medová past je nejlepší detektivní román, jaký jsem kdy četla. Má zajímavý děj, zápletka vás pohltí, a dokonce se přistihnete, že na hlavních postavách vám začalo záležet. Detektivní příběh týkající se dvou zdánlivě nepropojitelných případů vás …

Stojíte-li v knihkupectví a probíráte se regály s knižními novinkami, s velkou pravděpodobností váš zrak padne na neobvyklý název, který dánský spisovatel Peter H?eg pro svůj  román zvolil. Tři slova děti chovatelů slonů mohou čtenáře přimět k domění, že se před ním otevírá příběh o rodičích pracujících v zoo či o majitelích cirkusu nebo dokonce …

Nic není bezedné. Štěstí, sláva, období prosperity ani nádrž vozu Praga Piccola. Doby, kdy byla Libeň ještě městem daleko za Prahou. Doby, kdy se dávaly do pohybu písty motorových vozidel i první obrázky na plátnech kin. Doby, kdy se dávala do pohybu celá společnost ? přesně tam se vrací Miloš Urban ve svém novém románu Praga …

Zadie Smith přinesla se svou prvotinou Bílé zuby svěží vánek do moderní britské literatury (také ihned obdržela několik významných literárních ocenění). Za dvanáct let své úspěšné spisovatelské kariéry vydala (zatím) čtyři romány (ten poslední se jmenuje NW a vyšel tento rok).

Střední Evropa. Pomalá, líná atmosféra, vůně zvětralého piva a kyselého zelí a lidé, kteří jsou jenom figurky v soukolí složitého byrokratického aparátu.

Co o Česku soudí svět? Vidí nás jakou malou bezvýznamnou zemi, nebo naopak nás chápe jako zemi, jež může do světového dění zasáhnout? Nezná nás jen jako národ konzumentů piva a zkorumpovaných politiků?! Odpověď bychom asi hledali těžko. Co ale soudí o své zemi samotní Češi? Jaký jsme národ a co nás charakterizuje?