Rada Ondřejíčka se mnoho lidí na Slovensku bojí. Je to jeden z nejpřísnějších a nejcyničtějších publicistů a komentátorů v zemi. Když vydal svou prvotinu Homo asapiens, mnoho lidí od autora Cynické obludy čekalo stejně břitké a sarkastické texty, na jaké jsou zvyklí z novin a internetu. Ovšem tak to vůbec nebylo.

Když jsem poprvé dostala do ruky knihu Konec prokrastinace, nechtěla jsem ji číst. Slovo prokrastinace už mi přišlo tak zohýbané ve všech pádech a problémech, že jsem knihu automaticky považovala za laciné svezní na hypu, ve kterém se všichni snaží stíhat a dělat věci včas. Pak jsem si ji přečetla a byla jsem nadšená.

Kateřina Dubská vydala nedávno knihu Člověk Gabriel, snový příběh o tradicích, romských zvycích a lásce, který sepsala z velké části na samotě v domě v Bílých Karpatech. Místo politiky a vedení nakladatelství se nyní věnuje  nadaci na pomoc romským studentům, píše a stará se o své malé hospodářství.

Svoboda v práci. Peníze, nebo život. Dělej, co tě baví. To jsou myšlenky, které připomínají mnoha lidem v Čechách jednu osobu, otce dvou krásných holčiček, freelancera, člověka, který opustill dobře placenou práci předního korporátního managera, a začal přemýšlet a povídat lidem okolo o tom, co vlastně v životě máme hledat. Jak máme pracovat tak, aby člověka …

Michal Viewegh vydal tento měsíc svou další knihu Mráz přichází z Hradu, která volně navazuje na jeho předchozí román Mafie v Praze. Nás zajímalo, jak byla kniha v prvních dnech přijata a jestli se sám Michal bojí reakcí. I přesto, že je autor momentálně zaneprázdněn svým turné, našel si čas nám na pár rychlých dotazů …

Poprvé jsme se setkali před rokem. Filip tenkrát už dvanáct let dopisoval knížku Hejno bez ptáků. Když jsme se setkali minulý týden, ležel před námi na kavárenském stole první pracovní výtisk. Seděli jsme nad Hejnem a probírali, jakých vlastně bylo těch dvanáct let psaní, měsíce editování, vybírání správného papíru a lidí, kteří se na celém …

Barbora Baronová vypráví o své knize Slečny, kterou letos vydala v artovém zpracování spolu s přítelem Lukášem Hvozdeckým a fotografkou Ditou Pepe na vlastní náklady. Kniha mapuje osudy osmi českých neprovdaných žen od dvacátých let minulého století do současnosti. Příběhy žen autorka literárně zpracovala, vytvořila tak specifickou výpověď o fenoménu hanlivě nazývaném „stará panna“.

Svými knihami ovlivňuje mnoho dětí a dospívajících u nás. Snaží se rozvíjet dětskou fantazii kamkoliv přijde – ať už na bezpočtu besed v knihovnách, kurzech tvůrčího psaní či v malém knihkupectví s fantasy literaturou. „Za to, že jsem svou první knihu napsala pro děti, vděčím svým dcerám. A za to, že píšu pro děti i dnes, kdy …